Dojmy z jednodenní lyžovačky v Čenkovicích

Konečně mám po zkouškách, tím pádem je úspěšně hotový první semestr magisterského studia a mám dva týdny volna. Protože jsem zatím tuto zimu byl na snowboardu akorát v prosinci na Říčkách, lákalo mne vyjet co nejdříve...

Takže jsem vyrazil s rodiči včera (1. února 2014) po delší době do Čenkovic v Orlických horách.

Už ani nevím přesně, kdy jsem v Čenkovicích lyžoval naposledy, každopádně tento areál je pro mne dosti významný, neboť právě zde jsem absolvoval v zimní sezóně 2004 / 2005 asi dvouhodinový kurz na snowboardu. Byl to můj druhý den vůbec na snowboardu.

Cesta z Brna do areálu byla prakticky bez problémů, vzdálenost 100 km jsme zvládli v dobrém čase, kromě drobného zaváhání v Lanškrouně. Cílem byla vzhledem k naší trase obec Čenkovice, nikoliv Mlýnický dvůr.

Po příjezdu jdeme od parkoviště směrem k dvojsedačkové lanovce. U silnice je také pokladna. Otec kupuje dvě bodové jízdenky - jednu platnou i na čtyřsedačku, jednu platnou jen na vleky v Čenkovicích.

První jízda je dvojsedačkovou lanovkou nahoru. Od silnice vedle schodů navíc i pás, který nás vyveze rychle a pohodlně k nástupní lanovce, to je fajn novinka.

To už se ale nedá moc říci o dvojsedačkové lanovce. Je sice hezké, že si člověk na lanovce může odpočinout, ovšem tím, že je tato lanovka starého typu, tj. s pevným uchycením sedaček, je jízda poměrně pomalá. Což zejména v tento den, kdy fouká, není moc příjemné. Původní poma zde byla lepší, říkám si. Byla rychlejší (protože šlo o pomu tzv. startovací, tj. takovou, kterou mají například v Říčkách) a tím, že člověk byl níže, tak ho vítr tolik neofoukal.

Testování nových sjezdovek na druhé straně včetně čtyřsedačky

Po výstupu jdu s rodiči na druhou stranu areálu otestovat nové dlouhé sjezdovky. Nejprve jsme zkusili tu delší sjezdovku, tj. z větší části modrou (Heroltická), při druhé jízdě pak sjezdovku z větší části červenou (Mlýnice). Obě dvě sjezdovky se mi líbily a závěrečný dojezd se mi rovněž líbil. Na obou sjezdovkách nebylo příliš moc lidí, takže jsem si mohl poměrně dobře volit, kudy pojedu.

Fronta na pro mne doposud neotestovanou čtyřsedačku s vyhříváním a bublinami mi přišla celkem v pohodě. Po druhém výjezdu čtyřsedačkovou lanovkou jsme přejeli zpátky na čenkovické svahy a sjeli jsme si červenou sjezdovku vedle kotvy.

Třebaže se na této sjezdovce zrovna koná nějaký závod a je tedy k dispozici v jednom úseku jen polovina sjezdovky, sjezdovka se mi líbí. Protože na vedlejší modrou sjezdovku jít nechceme, pokračujeme kotvou zpátky nahoru. Od horní stanice kotvy poté přejíždíme na sjezdovku vedle dvojsedačkové lanovky.

Jenže ouha, na téhle sjezdovce se trápím, protože je na ní dost ledových ploten, včetně dojezdu. Nicméně ještě jednou vyjedu na dvojsedačkové lanovce nahoru a sjedu tuto sjezdovku opět. Pak jdu s rodiči na oběd pod dolní stanicí lanovky.

Po obědě jsme opět vyjeli dvojsedačkovou lanovkou a přejeli jsme opět na druhou stranu. Výjezd dvojsedačkovou lanovkou byl nadále nepříjemný kvůli větru, vysvitlo však sluníčko, takže rázem byla lepší viditelnost.

Na druhé straně jsme sjeli dvakrát sjezdovku Mlýnice, pak jsme se opět vrátili na čenkovický svah a dvakrát jsme sjeli červenou sjezdovku vedle kotvy. Zde už závod skončil, takže se na sjezdovce uvolnilo místo. Tyto dva sjezdy byly parádní...

Otec si pak vyjel kotvou ještě jednou nahoru a vrátil se ke kasám po sjezdovce vedle dvojsedačkové lanovky, já jsem mezitím ke kasám došel pěšky s mamkou. Vrátíme skipasy a jdeme na parkoviště. Rychle pobalíme a jedeme zpět do Brna. Cesta zpět bez potíží.

Závěrem

Celkově hodnotím výlet jako povedený. Výhradu mám ovšem k systému skipasů, kdy existují dvě varianty, tj. skipas, respektive bodová jízdenka pro vleky v Čenkovicích (včetně dvojsedačkové lanovky) a skipas pouze pro lanové dráhy na obou stranách.

Tento systém je dle mého názoru poněkud nepraktický. Areál je to poměrně velký, ale kupovat si na něj zvlášť dva skipasy? To je docela odrazující. Zejména pokud se celý areál prezentuje jako středisko alpského stylu v Orlických horách. V Alpách je spíše běžné to, že jsou areály propojené kompletně na jednu jízdenku. Na Bukově hoře to ale nejde, musíte si koupit dvě jízdenky zvlášť a navíc ani za to nedostanete nějaké cenové zvýhodnění. -mir-