Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

České dráhy a jejich snaha o inovaci první třídy ... aneb co není "sexy"?

8. 08. 2017 8:00:00
Aneb co vlastně očekávají České dráhy od první třídy ve vlacích? A co je a není "sexy" v případě první třídy, alespoň podle pana Martina Bělčíka, člena představenstva Českých drah? A co bude spíše "sexy" podle mne?

Ale napřed mi dovolte malý exkurz do historie staré pár let.

Byly doby, kdy České dráhy vydávaly několik časopisů. Možná jste se s nimi také někdy setkali. V Pendolinu a případně někdy i na nádražích byl k dispozici produktový časopis Grand Pendolino. Ten byl co do velikosti spíše brožurou a kromě několika textů a novinek především obsahoval informace o vlacích SuperCity Pendolino a vypadal například takto. Především pro klientelu dálkových vlaků byl určen česko-anglický časopis Motion. A pro běžné cestující byl určen časopis Grand Express, který obsahoval zajímavé rozhovory a tipy na výlety.

S těmito třemi produktovými časopisy České dráhy v roce 2010 skončily, kdy současně začaly vydávat česky psaný a z mého pohledu poměrně zdařilý časopis ČD pro vás. Cílem těchto změn bylo uspořit peníze, což také může být důvodem, proč poslední ročenka Českých drah vznikla pro rok 2011.

Jeden časopis však zůstal zachován navzdory změnám, a sice čtrnáctideník Železničář. I on prošel změnami ve vzhledu, tj. z novinového formátu získal formát o něco většího časopisu. A i když s určitým zpožděním, v archivu jsou nyní dostupná celá čísla (dříve některé články nebyly přístupné). Z hlediska odbornosti je určen přeci jen více lidem, kteří se o železnici zajímají z profesního hlediska nebo těm, kteří vlak nevnímají jen jako prostředek pro přepravu z bodu A do bodu B a nezajímá je to, že si podle časopisu ČD pro vás mohou udělat nějakou dobrotu podle receptu.

Také proto jsou v tomto časopise publikovány spíše odbornější rozhovory nejen s lidmi z České republiky (například v letošním 14. čísle je rozhovor s generální ředitelkou Skupiny MÁV Ilonou Dávid). 15. číslo v tomto roce pro změnu přineslo rozhovor s Martinem Bělčíkem, členem představenstva Českých drah odpovědný za úsek ekonomiky a informatiky.

Rozhovor s tímto člověkem však ve mne vzbuzuje obavy o to, nakolik je tento člověk skutečně kompetentní osobou ve vedení Českých drah a odborníkem. V rozhovoru, který je nyní již online na stránkách Železničáře, dostal pan Bělčík otázku:

Myslíte, že by ČD měly více investovat?

Pan Bělčík na tuto otázku odpovídá následovně.

Ne tak docela. Nejdůležitější je důsledně a ve všech oblastech inovovat. Zásadní inovace nemusí vždy souviset s vysokou investicí. Pro příklad: Máme zákazníka, který si u nás koupí jízdenku do první třídy na dlouhou cestu. Vůz jedničky nemusí jet po koridoru, kde lze předpokládat, že otřásání vagonu bude téměř nulové. Inovace je i v takové malichernosti, jako třes vozu na konci soupravy. Vžijme se do zákazníka, který zaplatí nemalé peníze a bude si chtít v pohodě pracovat na notebooku, který se mu ale bude třást. To přeci není „sexy“. Inovace spočívá v tom, že začneme přemýšlet o tom, zda vůz první třídy neposuneme za lokomotivu, kde je rozkmit daleko nižší. Zákazník bude spokojenější, a to se odrazí i na tržbách.

Takže teď už je to jasné, vůz první třídy vzadu není sexy, protože hrozí, že notebooky cestujících se budou třást. Jenže vzato do důsledků, nápad řadit vůz první třídy za lokomotivu je u některých vlaků poněkud mimo mísu. Některé dálkové vlaky totiž mění směr jízdy. Což znamená, že část cesty sice skutečně vůz první třídy může jet hned za lokomotivou, ale v druhé části již nikoliv. Příkladem může být stále jezdící EC Hungaria, která dnes jako jediná spojuje Hamburk s Budapeští přes Prahu přímo bez přestupů. V Praze dochází ke změně směru jízdy, čili z Hamburku do Prahy jsou vozy první třídy hned za lokomotivou, ale vzápětí jsou na konci vlaku až do Budapešti. Podobně jsou na tom vlaky EC Porta Moravica a EC Praha, které mění směr jízdy v Bohumíně kvůli cestě do Polska. Anebo jde také o dálkové vlaky z Prahy do Mnichova. Například EC 356 Karel Čapek sice větší část cesty má vůz první třídy za lokomotivou, ovšem v úseku Schwandorf - Regensburg Hbf jede v obráceném řazení.

Pokud by pan Bělčík chtěl důsledně mít vůz první třídy i v těchto případech za lokomotivou, musel by kromě odpojení lokomotivy na jednom konci vlaku a připojení druhé na druhém konci vlaku (což je běžná praxe v Bohumíně / Praze) také manipulovat s vozy první třídy. Lokomotivy totiž nemusí objíždět soupravu, neboť například v Bohumíně přijede jedna lokomotiva ke konci vlaku a ta druhá se jen odvěsí. Pokud by se mělo posunovat s vozem první třídy, takový posun by však ve svém důsledku protáhl pobyt ve stanici a tedy prodloužilo jízdní dobu vlaků. A to přeci nechceme.

Navíc pan Bělčík zřejmě zapomněl na to, že v takovém případě by došlo k tomu, že nově by posledním vozem klidně mohl být vůz jídelní, takže klientela první třídy mající zájem o jídlo v něm, by musela projít celým vlakem, respektive tzv. vlakušky projít celým vlakem skrze vozy druhé třídy, pro které ale není nabízen primárně servis s donáškou na místo (toto funguje a ověřil jsem si to loni při cestě první třídou ve vlaku EC z Prahy do Kolína). Čili, posunovat bychom museli i s jídelním vozem. V takovém případě by to ale následně dopadlo tak, že by nejprve musel být odpojen nezávisle vůz první třídy, následně nezávisle jídelní vůz, ten následně připojen na druhém konci vlaku, po něm vůz první třídy a teprve po něm lokomotiva. Opět další zdržení navíc.

Pokud by se to tak neudělalo, dopadla by ona "rošáda" tak, že vůz první třídy by byl hned vedle vozů druhé třídy a jídelní vůz před lokomotivou. A tedy lidé, kteří by chtěli do jídelního vozu, budou rušit lidi v první třídě. Fajn, takže takto asi ne.

Další problém by nastal pro zaměstnance odstavných nádraží. Souprava, která by přijela tak, že by vůz první třídy byl za lokomotivou a následně měla tato souprava odjet opačným směrem a opět s vozem první třídy za lokomotivou, by znamenala další komplikaci.

Problém by nastal i u rychlíků mezi Brnem a Plzní přes České Budějovicemi, kdy tyto rychlíky mění dvakrát směr jízdy (v Jihlavě a v Českých Budějovicích). Ale také u rychlíků z Prahy do Chebu přes Ústí nad Labem.

Nechci popírat (bagatelizovat), že to, že je chybou, že se vůz třese a tedy cestující nemá úplně klid na práci na notebooku. Stejně tak není "sexy" situace, kdy jdu do jídelního vozu na snídani a hrnek s čajem se vlivem jízdy na koridoru poněkud třese. Toto je moje osobní zkušenost z cest ranními expresy Českých drah z Brna do Prahy v úseku mezi Pardubicemi a Kolínem. (Ještě horší pak je situace ve špičce, kdy chcete-li se dostat z vozu druhé třídy do jídelního vozu, musíte projít davem cestujících, kteří si bohužel nemohou sednout kvůli přeplněnosti vlaku.)

Ale navrhovat jako řešení "sexy" inovaci tím, že vozy první třídy budeme řadit za každou cenu za lokomotivu, to opravdu není ta cesta. Je zajímavé, že pana Bělčíka netrápí jednotky InterPanter, které mají oddíly první třídy rozházené po celé jednotce. Pan Bělčík by se měl těmito jednotkami svézt, pohovořit s vlakvedoucími těchto vlaků (vzletně označené jako rychlíky vyšší kvality) a možná by se tak dozvěděl, že cestující druhé třídy běžně těmito oddíly první třídy občas procházejí a tím ruší ty cestující, kteří si zaplatili za první třídu. To skutečně není "sexy" vůči cestujícímu, který, jak už pan Bělčík zmínil, zaplatí nemalé peníze ...

Pak by možná dávalo skutečně smysl to, co má v plánu pan Bělčík dále v rozhovoru:

Vytvoříme inovační platformu, prostřednictvím které budou moci všichni zaměstnanci přijít s návrhy inovací, s nápady na zlepšení ve všech oblastech našeho podnikání. I management musí být schopen v oblasti inovací ne jenom poslouchat, ale opravdu být schopen slyšet. Chci, aby naši lidé pochopili, že když management přichází s inovacemi a novými projekty a úkoly, tak nevnímá své podřízené jako komplikátory. Chci tím zdůraznit, že za názory a nápady se u ČD nevyhazuje, ctíme iniciativu a výsledky.

"Sexy" by také bylo to, kdyby vozy nasazované na vlaky EC mezi Prahou a Hamburkem byly bez poruch a vlaky tak nemusely být doprovázeny servisními techniky.

Dobrá, takže jsme vyvrátili to, že nápad dávat vůz první třídy za lokomotivu není úplně realizovatelný. Co naopak tzv. sexy bude a i když se také bude muset vykonat práce někým, tak přinese inovaci z mého pohledu pro cestujícího? Níže uvedený návrh inovací není vyčerpávajicí, jistě by se daly najít další inovace, ale snad bude zřejmé, že se dá pracovat na zlepšení první třídy (a obecně služeb) i jinak.

  1. Zaměřit se na kvalitu vozů první třídy: ano, České dráhy nadále provozují stále vozy první třídy s oddílovým uspořádáním (čili s kupátky) a v nich zajistit místo pro notebook cestujícímu, který sedí uprostřed, není snadné (také proto zkouší na Slovensku jít cestou "zrušení" prostředního místa a nabídnutí vyššího standardu). Proti těmto vozům nemám výtek. Současně jsou ale v provozu i velkoprostorové vozy s označením typu Apee 139. Tyto vozy sice prošly určitou modernizací a výměnou sedaček, ale pokud nadále platí, že pokud proti sobě jsou dvě dvojice sedadel a disponují jen malým stolkem pro odložení věcí, tak je někde chyba. Takový stolek opravdu moc komfortu nenabídne cestujícímu s notebookem. Nevěříte? Podívejte se na následující fotografii. Osobně jsem tento vůz loni v úseku Praha - Kolín vyzkoušel, takže tyto malé stolky jsem viděl. Pane Bělčíku, jel jste někdy vůbec tímto vozem?

  2. V určitém rozsahu nabídnout cestujícím první třídy při objednání jízdenky do první třídy online i možnost současně objednat si občerstvení (samozřejmě již dopředu zaplatit).

  3. Ve vybraných stanicích mít možnost doplnit jídelní vozy o nové zásoby. České dráhy toto avizovaly v článku Aleše Petrovského v srpnu 2014. Jaká je skutečnost nyní, to nevím, ale je dost možné, že situace se zatím nezlepšila. Tím může dojít k situaci, že nabídka jídelního vozu nemusí vždy pokrýt potřeby cestujících.

  4. Umožnit při rezervaci místenky přes internet náhled přes plánek a tedy snadno vybrat místa po směru jízdy, u stolku atp. Vždy. V současné době to jde, ale jen v případě, že vlak je výchozí z České republiky. Opačným směrem to nejde. Tohle by se mělo zapracovat.

  5. Ačkoliv do sousedních států nyní můžete cestovat na online jízdenku, v případě Polska (ale také i Maďarska) je vaší povinností si jízdenku vytisknout a nechat si ji potvrdit od českého personálu. Toto omezení by bylo vhodné zrušit. Naopak, abych jen nekritizoval, v tomto případě patří pochvala na České dráhy - do Německa, Rakouska i Slovenska si můžete jízdenku koupit dokonce i přes aplikaci Můj vlak! Palec nahoru, České dráhy!

  6. Je sice hezké, že skrze rozhlas vlakový personál v dálkových vlacích vítá a loučí se s cestujícími, zajímavou přidanou hodnotou by ale mohlo být i hlášení navazujících vlaků.

  7. Minimálně v případě Prahy, Brna a Ostravy by mohl být nabízen v jídelním voze také sortiment jízdenek na městskou hromadnou dopravu.

  8. Čas od času, ne nutně pokaždé, by mohl cestující po uskutečnění jízdy na jízdenku pořízenou přes internet, obdržet dotazník spokojenosti. RegioJet to tak dělá :)
  9. Kdysi jsem si pořídil jízdenku od Německých drah z Německa do Prahy. Jako bonus navíc jsem dostal německého průvodce po Praze. Student Agency pro změnu jako dárek k letence zakoupené na pobočce nabízí jazykového či cestovního průvodce. České dráhy by mohly nabízet obdobnou službu minimálně u jízdenek do zahraničí. Klidně ve formě PDF.
  10. Samozřejmě, v neposlední řadě také investovat do opravy tratí, které nemají kvalitu koridoru. Ale to už je běh na delší trať. -mir-
Autor: Miroslav Hruška | úterý 8.8.2017 8:00 | karma článku: 24.43 | přečteno: 3433x

Další články blogera

Miroslav Hruška

FlixBus a jeho expanze po České republice aneb divoký zelený kapitalismus v praxi

Už přibližně měsíc se ve světě autobusové dopravy v České republice odehrává konkurenční boj mezi FlixBusem a RegioJetem. Na první pohled by se zdálo, že konkurence je vítaná, ale jak jsem zjistil, FlixBus nehraje podle zákona ...

17.9.2017 v 11:47 | Karma článku: 29.01 | Přečteno: 1884 | Diskuse

Miroslav Hruška

Netradiční květnový výlet do Polska aneb Polsko (rychlo)vlakem i letadlem - díl první

Je sobota 20. května, sedm hodin ráno a já právě vyrážím společně s kamarádem z Brna vlakem do Bohumína a dále do Polska. Co jsme všechno viděli a zažili, o tom už následující reportáž...

12.8.2017 v 17:30 | Karma článku: 14.53 | Přečteno: 745 | Diskuse

Miroslav Hruška

Jak jsem vypnul aneb reportáž z druhé víkendovky v Jeseníkách

Jedna víkendovka mi nestačila. Respektive nebude stačit. S tímto pocitem jsem se přihlásil na obě jarní víkendovky Zeměchval. Takže sotva jsem se vzpamatoval z jedné víkendovky, vyrážím v pátek 5. května do Jeseníku znovu.

27.6.2017 v 7:30 | Karma článku: 10.77 | Přečteno: 379 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Adam Mikulášek

Těžba lithia je prý ztrátová. No tak investujme do fabrik na jeho zpracování!

Již léta se mluví o potřebě, aby se tu vyrábělo zboží s vysokou přidanou hodnotou. V případě lithia to znamená místo vývozu „syrového“ lithia tu vybudovat podniky na jeho zpracování, tj. především výroba baterií.

21.10.2017 v 10:37 | Karma článku: 19.58 | Přečteno: 404 | Diskuse

Luboš Smrčka

Regulovat máslo? Jen to ne!

Předvolební čas přináší podivuhodné nápady. Jedním z nich je cosi, co bychom mohli nazvat „diskusí“ o regulaci ceny másla. Rozumím, že se nikomu nechce platit 65 korun za čtvrt kila, ale cenová regulace by byla krok do pekla.

20.10.2017 v 9:23 | Karma článku: 21.12 | Přečteno: 1156 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Tunel z lithia?

Copak by to bylo za volby, kdy se pár dnů před nimi nerozhořela taková pěkná a typicky česká kauzička?

20.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 44.82 | Přečteno: 8741 | Diskuse

Aleš Szabó

Euro - ANO/NE ????

Kdyby tato otázka byla zodpovězena před volbami, tak by i volby mohly proběhnout bez špinění volebních soků a zesměšňování se politiků mezi sebou. Proč tato velmi důležitá otázka zajímá média jen okrajově?

19.10.2017 v 18:50 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 397 | Diskuse

Martin Laštovica

Udělování výjimek z EET je nefér vůči poctivým podnikatelům

„Sliby, chyby,“ říká se. A před volbami to platí dvojnásob. Nechme ale stranou to, že někteří politici pravděpodobně na svoje sliby zapomínají už ve chvíli, kdy se uzavřou volební místnosti.

19.10.2017 v 12:15 | Karma článku: 17.64 | Přečteno: 652 | Diskuse
Počet článků 300 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1737

Věnuji se esperantu, železnici a veřejné dopravě. V lednu 2016 jsem úspěšně ukončil magisterský obor na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity. Rád cestuji, zejména do Polska, kde jsem navštívil např. Varšavu, Malbork a Osvětim. Můžete také navštívit můj miniblog na Twitteru Příležitostně píšu články na server ŽelPage, přehled článků zde. Aktuálně pracuji v Turistickém informačním centru města Brna, kde se starám o portál Go To Brno. Pravidelně taktéž přispívám na esperantskou Wikipedii. Od září 2014 jsem členem základního článku Hnutí Brontosaurus Zeměchvály, od ledna 2016 pak radním tohoto článku. Od července 2017 spravuji stránku Esperanto.cz na Facebooku. V současnosti připravuji stránku Lesnický Slavín. Moje vizitka: http://about.me/miroslavhruska.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.