Možnosti rozvoje brněnského sídliště Lesná - seminární práce

20. 05. 2015 0:00:00
Úvodem: v právě probíhajícím letním semestru mezi předměty, které studuji, patří i Krajinné a územní plánování v regionálním rozvoji. A podobně jako v případě dřívějších textů i tento zveřejňuji zde na blogu...

Ještě jedna poznámka na úvod: seminární práce byla skupinová, psaná ve dvojici, proto je používán plurál...

Úvod

Nejzelenější brněnské sídliště, sídliště, kde mezi jednotlivými řadami domů jsou dostatečné prostory se zelení, skoro každá ulice má dětské hřiště. Sídliště, kde žijí všechny věkové skupiny. Sídliště, kde si pozorný návštěvník může všimnout na některých místech zajímavých dekorativních stěn. Těmito slovy by se dalo popsat brněnské sídliště Lesná, které vzniklo v šedesátých letech 20. století. Jak však šel čas, sídliště Lesná se vyvíjelo a nadále vyvíjí jako každý živý organismus. V místech, kde na začátku byly jen malé stromky, jsou dnes vzrostlé stromy, které poskytují stín lidem a životní prostor pro mnoho živočichů. Objevily se však i problémy, které je nutno řešit. Tak vznikla v roce 2010 Územní studie Lesná, která přináší návrhy řešení.

Cíle a metodika práce

Jak už bylo řečeno v úvodu, cílem práce je zhodnocení některých návrhů Územní studie Lesná. V rámci této studie, která je ke stažení na internetových stránkách města Brna, je navíc i výkres návrhů změn oproti Územnímu plánu města Brna. Budeme tedy v rámci této práce porovnávat, co nová verze Územního plánu města Brna neřešila a s čím zajímavým přišla architektonická kancelář Atelier RAW. Navíc samotný v lednu zrušený Územní plán města Brna (Hromková, 2015) počítal se třemi variantami, takže jsme se rozhodli porovnat i tři varianty. Rovněž jsme využili stávající, platný Územní plán města Brna.

Problémy sídliště Lesná

Jak už bylo řečeno v úvodu, s postupem času se objevily problémy – nedostatek parkovacích míst, nástavby některých panelových domů o jedno patro navíc (celkem čtyři bloky s nástavbou), výstavba bytového komplexu Majdalenky a Orion, přeměna některých nákupních center na bytové plochy včetně snahy na místě jednoho z nákupních center postavit tři devatenáctipatrové domy.

Závěrem bychom na tomto místě rádi zmínili ještě jednu změnu, která rovněž změnila tvář Lesné, avšak není řešena v rámci Územní studie Lesná. Kromě toho, že čtyři bloky domů získaly ne zcela pohledné nástavby (které opticky nenavazují na původní koncepci [1]), tak všechny bloky domů získaly díky zateplování novou barvu fasády a také nové, ale těžkopádné lodžie z železobetonu a z dřevěných planěk (Pecka, 2011). Tím ale došlo k změně, jejíž následky se již dnes projevují. Kromě změny horizontálního členění domů na výrazně vertikální a tedy změny odporující původní myšlence konstruktérů se tímto znemožnila snadná oprava balkonů (Mališová, 2012, s. 53).

Charakteristika sídliště Lesná

Lesná je brněnská městská čtvrť, která spadá pod městskou část Brno-sever. Byla postavena v šedesátých letech 20. století a jak uvádí Možný, lze tvrdit, že vznikla v době šťastného časového „okna“. Zatímco v padesátých letech se povinně stavělo dle socialistického realismu, po vpádu sovětských vojsk začala být uplatňována zvýšená norma na hustotu zástavby. Právě tím je Lesná mezi českými sídlišti výjimkou. Má nižší hustotu zástavby, parkovou úpravu a vzácně vyvážené sociální složení obyvatelstva (Možný, 2012, s. 15).

Občanská vybavenost

Při výstavbě Lesné bylo pamatováno i na občanskou vybavenost. Po vybudování obytných bloků vznikla postupně čtyři nákupní střediska (Dukát, Lučina, Obzor a Polana), dále poliklinika, sportovní hala, školy (z toho jedna měla již od začátku vlastní krytý bazén pro výuku plavání) a školky, centrum volného času (které dnes funguje jako pracoviště Střediska volného času Lužánky) a bazén (Ekostezka Lesná, nedatováno).

Nechybí také pošta a knihovna v severní části Lesné a nedaleko konečné zastávky tramvají „Lesná, Čertova rokle“ se nachází Duchovní centrum P. Martina Středy a blahoslavené Marie Restituty, které bylo otevřeno v říjnu 2004 (Hylmar, 2004).

Doprava

Z hlediska dopravy je sídliště Lesná napojeno tramvajovou tratí končící ve smyčce mezi ulicemi Brožíkova a Nezvalova. Tato tramvajová trať slouží především obyvatelům západní části Lesné, obyvatelé východní části využívají pro cestu do centra Brna autobus na zastávky Štefánikova čtvrť a Merhautova (nebo Provazníkova), kde mohou přestoupit na tramvaj či trolejbus. Pod sídlištěm prochází železniční trať číslo 250 z Havlíčkova Brodu do slovenských Kůtů, na které je zřízena železniční zastávka Brno-Lesná.

SWOT analýza sídliště Lesná

Silné stránkySlabé stránky
  • Velké množství zeleně, Čertova rokle a lesy severně od sídliště nabízející možnosti pro procházky
  • V roce 2006 vybudovaná železniční zastávka Brno-Lesná poskytující rychlé vlakové spojení do centra a pohodlnější cestování v případě výletů směrem na Tišnov
  • Angažovanost obyvatel – od roku 2006 vznikají na Lesné občanská sdružení, v roce 2014 kandidovalo do voleb v městské části Brno-sever hnutí „Sdružení občanů Lesné“
  • V roce 2011 dokončený projekt „Čertova rokle – srdce Lesné“, který byl financován z ROP Jihovýchod a v rámci kterého byla rekonstruována dvě dětská hřiště a byla vybudována nová plocha pro míčové hry – tato hřiště nadále slouží a nejsou cílem vandalů
  • V roce 2004 vybudované duchovní centrum sloužící jako společenské centrum s prostorami pro duchovní setkávání, přednášky, besedy, vzdělávací programy, aktivity pro mládež či seniory atd.
  • Koncepce komplexu Majdalenky a Obzoru zcela odlišná a nesourodá s původním návrhem
  • Chybějící přímé tramvajové spojení východní a severní části sídliště s centrem Brna (2)
  • Ne zcela optimální rozmístění občanské vybavenosti (pošta a knihovna jsou situovány v severní části sídliště, naopak poliklinika a nedaleké duchovní centrum je situována v jižní části sídliště)
  • Chybějící náměstí pro setkávání občanů
  • Výsadba zeleně na některých místech (jakožto náhrada za pokácené stromy v rokli) porušuje původní záměr mít mezi některými bloky domů louky
PříležitostiHrozby
  • Prodloužení tramvajové linky č. 5 ze Štefánikovy čtvrti zatraktivní využívání městské hromadné dopravy a sníží nutnost používat osobní automobil – na tuto výstavbu by mohlo město Brno získat peníze ze strukturálních fondů EU
  • Vznik Lesné jakožto samostatné městské části umožňující lepší veřejnou správu sídliště
  • Zkušenosti z úspěšného projektu „Čertova rokle – srdce Lesné“ by mohly být využity pro rekonstrukci dalších hřišť, jež svým vybavením neodpovídají 21. století (např. na ulici Brechtova)
  • Neúcta vandalů spojená s „podpisy“ a „malbami“ na mnoha domech
  • Nárůst automobilismu spojený s nutností výstavbou nových parkovacích míst
  • Ve všech třech variantách nového Územního plánu města Brna se objevuje záměr vybudovat silnici spojující městskou část Maloměřice a Obřany s Lesnou se záměrem odlehčit přetíženou komunikaci v této městské části (tuto komunikaci využívá mnoho dojíždějících z nedalekých vesnic za Brnem), to by však prakticky znemožnilo prodloužení tramvajové linky č. 5 ze Štefánikovy čtvrti

Tabulka č. 1: SWOT analýza sídliště Lesná

Zhodnocení stavu

Městská část Lesná je charakteristická velkým množstvím zeleně, která svým rozmístěním, propojuje všechny obytné části. Místní obyvatele tak obklopuje atraktivní životní prostředí s bohatými možnostmi pro různé sportovní aktivity. Díky realizovaným projektům spolufinancovaných z EU se podařilo obnovit stávající dětská hřiště, což atraktivitu sídliště navyšuje.

Na druhou stranu v některých částech obytného prostoru byly stromy vysazeny hustě vedle sebe, což je v současné době problematické z hlediska údržby, stromy také vrhají stín na obytné domy. Mezi některými domy také sadba stromů narušuje původní záměr louky.

Občanská vybavenost Lesné by se dala zhodnotit z hlediska nabízených služeb za dostačující, nachází se zde 4 obchodní centra, základní školy, mateřské školky, zdravotní poliklinika, pošta i knihovna, centrum volného času. V roce 2004 dokonce vzniklo duchovní centrum. Jedinou nevýhodou je umístění, jak máme výše uvedeno ve SWOT analýze, pošta a knihovna se nachází na opačné straně sídliště, což není pro obyvatele zcela optimální.

Dopravní dostupnost Lesné je poměrně dobrá. Do centra města to časově vychází na 20 minut. Vedou zde přímé tramvajové linky č. 11 a 9, dále četná autobusová spojení, se kterými se obyvatelé dostanou do všech částí Lesné. Další velkou výhodou je nedávno vybudovaná železniční zastávka Brno – Lesná, která poskytuje rychlé vlakové spojení do centra města. Velkou nevýhodou z hlediska dopravní dostupnosti je chybějící přímá tramvajová linka z východní a severní části Lesné.

Nejnovější obytnou částí Lesné je bytový komplex Majdalenky, který shledáváme za ne příliš vydařený. Architektonický vzhled budov je kompletně odlišný od zbytku obytných budov na Lesné, což mění původní záměr urbanistické koncepce Lesné.

Jednou z největších slabých stránek Lesné je absence klasického náměstí, jako přirozeného centra služeb. Současný stav Halasovo náměstí spíše slouží jako přestupní stanice městské hromadné dopravy.

Velkou příležitostí do budoucna se jeví vznik Lesné jakožto samostatné městské části, což by umožňovalo lepší správu této brněnské části.

Návrh a opatření

Řešení parkování

Velkým problémem mnoha brněnských sídlišť jsou nedostačující parkovací plochy. Je tomu tak i v případě Lesné. Při analýze plánovaného i současného Územního plánu města Brna jsme nenašli návrhy týkající se parkování na Lesné, proto jsme pracovali pouze s Územní studií Lesná.

V případě varianty ze srpna 2010 autoři studie navrhují řešit nedostatek parkovacích ploch pomocí podzemních parkovacích domů, v případě varianty z června 2012 taktéž. Tyto varianty se ovšem liší svým pojetím. Zatímco „starší“ varianta počítá s využitím stávajících parkovacích ploch, pod kterými budou nové podzemní garáže a na osmi místech vzniknou podzemní garáže tzv. na zelené louce, „mladší“ varianta chce využít pro podzemní garáže prostory za bloky. Mimochodem, je to řešení, se kterým přišel Ing. arch. Dufek před dokončením výstavby Lesné. Vzhledem k obavě, že by již založená sadová úprava zeleně byla zničena a pravděpodobně nebyla obnovena, však byl tento návrh zamítnut. (Maleček, 2012, s. 7).

Přesto se nám myšlenka využití ploch za domy jeví přijatelnější než budování nových podzemních garáží. Máme k tomu dva důvody:

1. Podzemní garáže jsou z hlediska výstavby náročnější a vyžádají si pravděpodobně dočasné zrušení původního parkoviště a možná i rozsáhlejší kácení okolních stromů. V případě varianty parkovacích ploch za domy sice pravděpodobně dojde rovněž na kácení stromů, bude to však v menším rozsahu a v některých případech možná i ku prospěchu (některé stromy nejsou v těchto místech příliš esteticky zajímavé).

2. Prostory za domy dříve nabízející možnost oklepávání koberců jsou dnes prakticky nevyužité. Jak uvádí Mališová ve svém návrhu, jednalo by se o parkovací plochy v celé délce, částečně zapuštěné do terénu a shora zatravněné (Mališová, s. 10, 2012)

Na druhou stranu, i tento návrh má dle našeho názoru své limity:

1. Některé plochy za domy nejsou zcela snadno přístupné a úprava těchto ploch by si vyžádala náročnější terénní zásah spojený s dodatečným kácením stromů. Týká se to zejména ulic Brechtova (v tomto případě její dlouhé části, za kratší částí ulice je situace lepší), Brožíkova, Ibsenova, Milénova a Slavíčkova.

2. Měla by být řešena i optimalizace stávajících parkovišť. Příkladem je ulice Heleny Malířové, na které se nachází zastaralé dětské hřiště a vedle něj plocha určená pro míčové hry (avšak bez branek). Dle našeho názoru by mohla být plocha pro míčové hry před vchody číslo 4 až 14 využita jako parkoviště, hřiště by mělo být rekonstruováno a přilehlá plocha doplněna o nové stromy, případně prvky pro mládež k posilování. Navíc před druhým, kratším blokem ulice Heleny Malířové, je rovněž dětské hřiště a plocha pro míčové hry.

3. Jiným příkladem je ulice Brožíkova. Tato ulice, jak už jsme naznačili výše, se nehodí pro využití prostoru za blokem z důvodu větší svažitosti terénu a množství stromů těsně za tímto „prostorem nikoho“. Na druhou stranu je na této ulici nevyužitá plocha, na které jsou jen nevzhledné věšáky pro klepání koberců. Tato plocha by podle našeho názoru mohla být zazeleněna a prostor před ní by mohl být využit pro vytvoření dodatečných parkovacích míst (čímž by byla zabraná plocha zeleně nahrazena novou plochou).

Nové cyklostezky

Součástí návrhu koncepce dopravy včetně dopravy v klidu je i návrh cyklostezky vedoucí sídlištěm od severu k jihu. Ačkoliv se počítá s tím, že tato cyklostezka bude sloužit jako doplňková, není trasa cyklostezky dle našeho názoru navržena zcela ideálně, neboť zejména v jižní části sídliště by měla využívat chodníky, po kterých chodí mnoho lidí na nákupy do blízkého supermarketu Albert. Pravděpodobně by tedy mohl být tento úsek využíván pouze v určitou denní dobu.

Pokud jde plánovaný nový Územní plán města Brna, ve všech třech variantách se počítá s cyklostezkou procházející stejnými místy, jako je navrhováno v Územní studii Lesná a navíc s cyklotrasou začínající nedaleko ulice Majdalenky do Obřan. V současném platném Územním plánu města Brna se ale s takovou variantou nepočítá a v plánu je vést cyklostezku pouze po západní straně Lesné a dále propojit sever Lesné novou cyklostezkou do Obřan.

Tuto klidnou cyklostezku mají doplnit rychlé úseky využívající hlavní silnice, tedy ulice Okružní a Seifertova. Ani tento plán se nám nejeví zcela ideální. V případě jízdy dolů sice nebude cyklista příliš zpomalovat provoz, ovšem v případě cesty do kopce ano. To bude platit zejména v případě, že se podaří prodloužit tramvajovou trať, vedle které bude potřeba ponechat ještě jeden jízdní pruh.

Řešení vidíme v jiném trasování navržené klidné cyklostezky, respektive rozvětvení cyklostezky na dvě alternativní cesty. Další možností je využití chodníků podél ulic Okružní a Seifertova, které nebývají příliš využívané a přitom jsou poměrně široké. Křížení se silnicemi by mohla být řešena ve formě přejezdů pro cyklisty.

Majdalenky

Bytový komplex Majdalenky byl postaven v rámci první fáze v letech 1997 až 1999 (PSJ Invest, 2015). Druhá fáze probíhala v letech 2007 až 2009 (NováStavba.cz, nedatováno). Mezi těmito částmi komplexy nicméně chybí dodnes dořešení propojení. Stávající situace je taková, že někteří obyvatelé domů na ulici Dusíkova nerespektují dopravní značku „Průjezd zakázán“ a projíždějí auty po silnici, která vede kolem tří čtrnáctipatrových domů, Wellness hotelu Orion a lékárny. Z tohoto důvodu souhlasíme s návrhem PhDr. Hofmanové na vytvoření komunikace spojující ulici Dusíkova a Majdalenky přímo (Hofmanová, 2012).

Z našeho pohledu by se mohla situace na Majdalenkách zlepšit také díky parkové úpravě plochy mezi oběma bytovými komplexy a rovněž díky vytvoření malého parčíku, případně vybudování hřiště v místě, kde dodnes hrozí možnost vybudování dalšího bytového komplexu (Hofmanová, 2015).

Zeleň a prostranství

Jak je již zmíněno výše, městská část Lesná je výjimečná svým podílem zeleně, který je nejvyšší mezi sídlišti v ČR. Tento unikátní koncept spojuje pomocí parkově upravených ploch zeleně Čertovu rokli s komplexem panelových domů, čímž se zvyšuje přitažlivost celého obytného souboru.

V novém Územním plánu města Brna nejsou v plánu razantní zásahy do zeleně a veřejného prostranství. Nicméně při tehdejším zakládání ploch zeleně byly v některých částech obytného prostoru stromy vysazeny v příliš hustém sponu, což je v současném stavu nežádoucí. Mezi panelovými domy stromy vrhají přílišný stín na samotné budovy. Také zdravotnímu stavu samotných porostů takto hustá výsadba může škodit.

Dle Územní studie Lesná z roku 2010 jsou stromy v silné konkurenci ostatních jedinců, často s nízkou vitalitou a zhoršeným zdravotním stavem. Neprodleně je tedy nutné provést zásahy zejména v liniových porostech u domů. Obdobně je tomu i v plošných porostech. Plánovanými zásahy by se měla prodloužit životnost stávajících porostů a zlepšit okolní prostředí kolem bytových domů.

V části Majdalenky velká část veřejné zeleně působí neutěšeným dojmem. Parková úprava a nízké okrasné stromky nejsou účelně uspořádané, tudíž pro místní obyvatele nevyužitelné.

Na řešeném území byly vymezeny jednotlivé plochy zeleně dle jejich převažující funkce. V Čertově rokli byl průzkum zaměřen zejména svahy narušené erozí a dalších ploch vhodných k revitalizaci. V Čertově rokli se dále nachází přírodní amfiteátr, který měl původně sloužit jako letní kino, nicméně jeho současný stav je poněkud neutěšený a prostor účelně nevyužitý.

Občanská sdružení „O.s. pro ŽP Ježkova“, „O.s. Obzor Lesná“ a „O.s Arbesova“ měla k současnému stavu Čertovy rokle připomínky a návrhy na zlepšení. Na realizaci těchto opatření z hlediska sadových úprav a nových vodních ploch by se mohla podílet Mendelova univerzita (Maleček, 2012, s. 9).

Na druhou stranu je zajímavé, že v plánovaném Územním plánu města Brna a zejména v Územní studii Lesná chybí řešení využití ploch pro klepání koberců. Ty se v současné době nacházejí na dvou místech, a to na ulici Brechtova a Brožíkova. V obou případech se jedná o nevzhledná místa, které by bylo možné využít lépe. Jak už bylo řečeno výše v části 7.1. Řešení parkování, v případě ulice Brožíkova by tato plocha mohla být zazeleněna a náhradou rozšířeno parkoviště. Pokud jde o ulici Brechtova, zde se nabízí rovněž zazelenění této nevzhledné plochy. Možností je také odstranění betonové zídky a tím pádem zpřístupnění této plochy. I zde by mohly být prvky pro mládež k posilování.

Poznámka: Na ulici Ježkova se na louce před domy nachází taktéž malá nepotřebná plocha pro klepání koberců. Tři nevzhledné sloupky by mohly být odstraněny a na jejich místě vysázeny nové stromy.

Dalším místem, které by si dle našeho názoru zasloužilo úpravu, je plocha na ulici Nejedlého před tzv. výměníkem. Tato plocha by mohla být zazeleněna včetně odstranění betonové zídky.

Lávka v Čertově rokli

Dalším zajímavým návrhem v Čertově rokli je vybudování lávky, která by Lesnou spojovala. Roklí prochází celá řada pěších cest. Celkový průchod na druhou stranu je poněkud zdlouhavý a tyto cesty nebývají v zimě udržované, hrozí tedy vyšší riziko úrazu. Navrhovaná lávka by tak umožnila plynulé propojení Lesné z Milénovy a Loosovy ulice na Blažkovu. Pro žáky základních škol, kteří v rámci výuky docházejí s učiteli na ŽS Milénova na výuku plavání ze ZŠ Blažkova a ZŠ Nejedlého by tato lávka byla rovněž přínosem z hlediska bezpečnosti.

Navrhované řešení umístění lávky vidíme v následujícím obrázku, kde je lávka označená číslem 14.

Polyfunkční dům na Halasově náměstí

Jak už bylo řečeno ve SWOT analýze, sídlišti Lesná schází náměstí, respektive plocha pro setkávání občanů. Ačkoliv se dá říct, že Duchovní centrum P. Martina Středy a blahoslavené Marie Restituty tuto úlohu plní, domníváme se stejně jako autoři Územní studie Lesná, že tuto úlohu by mohl plnit prostor před poliklinikou. Autoři navrhují do tohoto prostoru umístit lavičky, stromy a vodní prvek. Před tímto náměstím by navíc měl podle Územní studie Lesná vzniknout polyfunkční objekt. Do tohoto objektu by byla přesunuta pošta a podle našeho názoru i knihovna ze severní části sídliště. Díky tomu by občané Lesné, respektive severní části Černých polí měli na jednom místě nedaleko sebe polikliniku, supermarkety Albert a Lidl a navíc knihovnu a poštu. Součástí návrhu je navíc i parkoviště, které by vzniklo na louce vedle, toto parkoviště by však podle našeho názoru nemuselo být příliš rozsáhlé. Lepším řešením by bylo využití polyfunkčního domu, jehož součástí by bylo i podzemní parkoviště.

Závěr

Cílem této práce bylo zhodnocení některých návrhů Územní studie Lesná, jejímž autorem je architektonická kancelář Atelier RAW. Zhodnotili jsme současný stav Lesné, který je shrnut v analýze SWOT. Dále jsme porovnali starou verzi Územního plánu města Brna s novou verzí, která má tři varianty. Věnovali jsme pozornost i vyhodnocení připomínek obyvatel Lesné. Na základě této analýzy jsme navrhli opatření, o kterých se domníváme, že by Lesné přispěla nejvíce k jejímu rozvoji. V části práce Návrhy opatření a změn jsme se zaměřili a vyhodnotili celkem šest dílčích oblastí. Řešení parkování, které je problémem mnoha brněnských sídlišť. Dále na nové cyklostezky, které jsou součástí návrhu koncepce dopravy včetně dopravy v klidu vedoucí sídlištěm od severu k jihu. Zde jsme navrhli částečné využití chodníků, zejména ve frekventovaných místech komunikace.

Bytový komplex Majdalenky, který byl postaven v letech 1997 až 2009, je problém sám o sobě. Mezi těmito částmi komplexu nicméně chybí dodnes dořešení propojení. Z našeho pohledu by se mohla situace na Majdalenkách zlepšit také díky parkové úpravě plochy mezi oběma bytovými komplexy a rovněž díky vytvoření malého parčíku, případně hřiště v místě, kde dodnes hrozí možnost vybudování dalšího bytového komplexu.

Následně jsme se zaměřili na zeleň a veřejné prostranství, kde je třeba provést mnoho úprav. Novým návrhem v Územním plánu, který by přirozeně propojil severní a jižní stranu Lesné, je lávka přes Čertovu rokli, která se stala dalším předmětem našeho hodnocení.

Na závěr byl řešen polyfunkční dům na Halasově náměstí. Před náměstím by navíc měl podle Územní studie Lesná vzniknout polyfunkční objekt, kam by byla přesunuta knihovna a pošta ze severní části sídliště. Díky tomu by občané Lesné, respektive severní části Černých polí měli na jednom místě nedaleko sebe polikliniku, supermarkety a navíc knihovnu a poštu. Součástí návrhu je i parkoviště, které by vzniklo na louce vedle, toto parkoviště by však podle našeho názoru nemuselo být příliš rozsáhlé. Lépe by bylo, pokud by součástí polyfunkčního domu bylo i podzemní parkoviště.

Použité zdroje

1. Ekostezka Lesná. Neznámý autor. 1. Historie. Ekostezka Lesná. Nedatováno. [cit. 2015-03-17].

2. HYLMAR, František. Úvodní slovo provinciála k otevření duchovního centra. Duchovní centrum [online]. 2004 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://mujweb.cz/dcbl/texty/hylmar2.htm

3. HOFMANOVÁ, Karla. Ústní sdělení dne 19.3.2015.

4. HOFMANOVÁ, Karla. VYHODNOCENÍ PŘÍPOMÍNEK K ÚZEMNÍ STUDII (ÚS) – OBYTNÝ SOUBOR LESNÁ – AKTUALIZACE. Brno - Územní studie Lesná – aktualizace [online]. 05/2012 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: https://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/OUPR/US_LESNA_aktualizace/LESNA_PRIPOMINKY.pdf

5. HROMKOVÁ, Dominika a Veronika HORÁKOVÁ. Krajský soud zrušil aktualizaci územního plánu Brna, vyhověl odpůrcům. IDNES.cz [online]. 23.1.2015 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/aktualizace-uzemniho-planu-brna-dal-/brno-zpravy.aspx?c=A150123_144557_brno-zpravy_mav

6. MALEČEK, Martin a Jaroslav SUCHÝ. Co je Lesná - zevrubné upřesnění pojmu. In: Lesná - 50 let sídliště: historie, současnost, perspektivy : sborník příspěvků k výročí sídliště Lesná. Brno: Občanské sdružení Obzor Lesná, 2012, s. 7-12. ISBN 978-80-260-2839-0.

7. MALEČEK, Martin, MALIŠOVÁ, Kateřina. VYHODNOCENÍ PŘÍPOMÍNEK K ÚZEMNÍ STUDII (ÚS) – OBYTNÝ SOUBOR LESNÁ – AKTUALIZACE. Brno - Územní studie Lesná – aktualizace [online]. 05/2012 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: https://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/OUPR/US_LESNA_aktualizace/LESNA_PRIPOMINKY.pdf

8. MALIŠOVÁ, Kateřina. Závěsné balkony versus železobetonové lodžie aneb Změna horizontály za vertikálu. In: Lesná - 50 let sídliště: historie, současnost, perspektivy : sborník příspěvků k výročí sídliště Lesná. Brno: Občanské sdružení Obzor Lesná, 2012, s. 53-57. ISBN 978-80-260-2839-0.

9. MOŽNÝ, Ivo. Co je Lesná - zevrubné upřesnění pojmu. In: Lesná - 50 let sídliště: historie, současnost, perspektivy : sborník příspěvků k výročí sídliště Lesná. Brno: Občanské sdružení Obzor Lesná, 2012, s. 15-18. ISBN 978-80-260-2839-0.

10. NováStavba.cz. Výstavba bytového komplexu "NOVÉ MAJDALENKY". NováStavba.cz [online]. nedatováno [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.novastavba.cz/byty.html?id=vystavba-bytoveho-komplexu--nove-majdalenky-

11. PECKA, Lukáš. Lesná: padesátiletá dáma, která si nenechala dobře poradit [online]. 11.12.2011 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://lukaspecka.blog.idnes.cz/c/235527/Lesna-padesatileta-dama-ktera-si-nenechala-dobre-poradit.html

12. PSJ Invest. Majdalenky. PSJ Invest [online]. (c) 2015 [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.psjinvest.cz/cz/projekty/bytove-projekty/majdalenky/

[1] Na druhou stranu byly při výstavbě těchto nástaveb v těchto blocích vyměněny původní výtahy, což lze hodnotit pozitivně.

[2] V současné době mají obyvatelé severní a východní části Lesné díky uzavřené ulici Milady Horákové k dispozici náhradní autobusovou linku 46/x5 až do centra na zastávku Janáčkovo divadlo, což částečně nahrazuje chybějící přímé spojení tramvají do centra.

Autor: Miroslav Hruška | středa 20.5.2015 0:00 | karma článku: 14.30 | přečteno: 824x

Další články blogera

Miroslav Hruška

Výměna místenek u Českých drah - na co si dát pozor aneb co možná nevíte

Už je to skoro rok, co je možné koupit vnitrostátní jízdenku Českých drah a stornovat ji snadněji než dříve. Vrátit se dají jízdenky koupené jak přes e-shop ČD, tak i na pokladně. Je tu však jeden zádrhel, o kterém asi nevíte.

13.8.2018 v 8:30 | Karma článku: 9.70 | Přečteno: 955 | Diskuse

Miroslav Hruška

V Brně bude jezdit více klimatizovaných autobusů

Současné horké dny znamenají snížený komfort ve vozidlech MHD obecně. V dálkových autobusech je klimatizace běžná, vozidla MHD ve většině českých měst ji zatím spíše nemají. V Brně však klimatizovaných vozidel bude brzy více.

6.8.2018 v 8:55 | Karma článku: 6.05 | Přečteno: 240 | Diskuse

Miroslav Hruška

Makáme ... 75 % sleva na jízdném ... ale za jakou cenu?

Už je to nějaký ten týden, co se na nás z billboardů usmívá premiér Andrej Babiš a snaží se nás s roztaženýma rukama, jež rozhazují, přesvědčit kampaní, že jeho vláda maká. A důkazem je i sleva 75 % na jízdné. Má to ale pár vad.

28.6.2018 v 9:41 | Karma článku: 18.75 | Přečteno: 2296 | Diskuse

Miroslav Hruška

Prezident Zeman jmenoval podruhé Babiše premiérem a "nezklamal" ...

Tak byl Milošem Zemanem dnes podruhé v politickém životě jmenován premiérem této země Andrej Babiš. Nebyl by to ale Miloš Zeman, kdyby si opět nekopnul do médií a trochu si nerozporoval ... ostatně ...

6.6.2018 v 18:46 | Karma článku: 38.94 | Přečteno: 3014 | Diskuse

Další články z rubriky Brno

Karel Ábelovský

Doba je fakt zlá ... modrá už asi není dost dobrá, lepší už je zase rudá

... doba je fakt asi zlá, neb mnozí umělci z ní tuším šílí - teď už i ten Ondřej Hejma (vyznamenanej), se nechal slyšet, jak to má náš pan prezident těžký - chudáček! Ovšem řekl bych, že slon to má těžší, a nejen s pamětí, tak co

8.11.2018 v 14:17 | Karma článku: 20.23 | Přečteno: 806 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Titanic sa opäť vydal na svoju plavbu. Tentokrát zamieril do Brna

Do života cestujúcich môžu nahliadnuť návštevníci výstavy v Brne. Je jedinečná nielen nádhernou zbierkou originálnych exponátov, ale predovšetkým rekonštrukciou, vďaka ktorej sa návštevníci doslova ocitnú na palube Titaniku.

6.11.2018 v 13:25 | Karma článku: 4.02 | Přečteno: 168 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Klid a opatrné čekání na zprávy z Prahy – tak vypadal 28. říjen v Brně

Před sto lety došlo k vyhlášení samostatné republiky. Prohlédnout si některá z míst, která hrála ústřední roli při převratu v Brně, mohli účastníci prohlídky, kterou v sobotu dopoledne pořádalo turistické a informační centrum.

29.10.2018 v 20:35 | Karma článku: 5.32 | Přečteno: 124 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Nejdostupnější zdravotnické služby mají občané v Brně, tvrdí studie

Brněnské nemocnice mají velké množství lůžkových služeb, ale volná místa k hospitalizaci často chybí. Může za to nedostatek lékařů a zdravotních sester. V porovnání s jinými regiony České republiky však situace není tak kritická.

25.10.2018 v 22:44 | Karma článku: 4.81 | Přečteno: 233 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Druhá vlna rezidentního parkování proběhne s výraznými změnami

Rozšíření rezidentního parkování plánované na prvního listopadu rada města nepozastavila. Schválila však návrh, podle kterého rezidenti za první auto nezaplatí žádný poplatek. Dokument upravuje i ceny pro návštěvníky v nové zóně.

24.10.2018 v 13:09 | Karma článku: 7.19 | Přečteno: 339 | Diskuse
Počet článků 310 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1809

Věnuji se esperantu, železnici a veřejné dopravě. V lednu 2016 jsem úspěšně ukončil magisterský obor na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity. Rád cestuji, zejména do Polska, kde jsem navštívil např. Varšavu, Malbork a Osvětim. Můžete také navštívit můj miniblog na Twitteru Příležitostně píšu články na server ŽelPage, přehled článků zde. Aktuálně pracuji v Turistickém informačním centru města Brna, kde se starám o portál Go To Brno. Pravidelně taktéž přispívám na esperantskou Wikipedii. Od září 2014 jsem členem základního článku Hnutí Brontosaurus Zeměchvály, od ledna 2016 pak radním tohoto článku. Od července 2017 spravuji stránku Esperanto.cz na Facebooku. V současnosti připravuji stránku Lesnický Slavín. Moje vizitka: http://about.me/miroslavhruska.

Najdete na iDNES.cz