Jak jsem vyplul a letěl aneb reportáž z Bronťárny (3. díl)

1. 08. 2014 6:55:00
Tímto textem navazuji na druhý díl reportáže, ve kterém jste si mohli přečíst o tom, jak probíhaly první dny práce na stezce. Zvu Vás tedy ke čtení třetího a současně posledního dílu mých dojmů z této akce Brontosaura :)

Pátek 11. Července 2014: Budíček opět pozdější. Dopoledne jsem opět s Katee čistil Teschnerův pramen (Teschner Quelle). Naše práce se nicméně malinko zkomplikovala: ačkoliv nám Diego předchozí den ukázal cestu skrz les k prameni, podařilo se nám přesto sejít z cesty, zabloudit a tím ztratit asi 45 minut. Před odchodem zpět na Maxovu chatu už pramen vypadal opět o něco lépe.

Práce na prameni

Během práce - Teschnerův pramen (zleva Katee, já a Adéla)

Program po obědě, či spíše večeři, byl kvůli dešti v chatě. Orgové nás rozdělili do dvou skupin a přidělili každé skupině jeden papír formátu A3 a sadu pastelek. V rámci skupiny byl vždy jeden účastník na pět minut u kamen, kde si mohl povídat s jedním z orgů a kolegou z protější skupiny. V žádném případě ale nešlo o soutěž. Zatímco jsem seděl u kamen, Kamča, Katee, Martyna a Vojta kreslili na papír ostrov, který by odpovídal mé povaze, zájmům ...

Po pěti minutách jsem se vystřídal s Katee u kamen a začal jsem s ostatními kreslit její ostrov. Rovněž druhá skupina a orgové se takto postupně prostřídali.

Po dokreslení poslední mapy jsme si nejdříve ve skupinách popovídali o tom, jak každý chápe svůj ostrov a na závěr jsme tyto „mapy“ představili druhé skupině a orgům. I v tomto případě orgové úžasně vybrali složení našich dvou skupinek, tedy například podle toho, jak jsme společně pracovali na stezce a podle toho se navzájem poznali. Ostatně, má skupina mne během pěti minut vystihla velmi dobře, na mém ostrově chyběl akorát vlak (naopak hlavní org Diego, fanoušek železnice, na svém ostrovu železniční trať měl :-)). A Martyně z Polska jsme nakreslili „dvojostrov“ v podobě české a polské vlajky. A ostrov Katee vypadal jako barevná usměvavá kytara.

Mezitím přestalo pršet a tak jsme vyšli ven. A v tu chvíli se nám venku naskytl nádherný pohled na překrásné červánky na obzoru. Tato krásná podívaná však bohužel netrvala příliš dlouho a tak jsme se brzy opět vrátili na chatu a povečeřeli jsme a poslechli si pohádku na dobrou noc (opět kapitola z knihy "Plavba jitřního poutníka").

Sobota 12. Července 2014: Budíček opět v půl sedmé. I dnes jsem vyrazil s Katee k Teschnerovu prameni, tentokrát však i s hodinkami, protože na rozdíl od dvou předchozích dvou dnů jsme se měli vrátit sami (předtím nám vždy čas návratu určil Čáp, respektive Diego). Dopoledne nás navštívil Jura, kolem poledne potom i Diego s Aničkou, abychom si dali společně svačinu. Kolem třetí jsme vyrazili zpátky na chatu. Pramen už vypadá o dost lépe, dnes jsme jej čistili od bahna a také od mechu a opadaného listí a větviček.

Poslední úpravy Teschnerova pramene

Poslední úpravy Teschnerova pramene

A je to! Hotovo!

A je to! Hotovo! Závěrečné společné foto s Katee u Teschnerova pramene...

Oběd opět poněkud později. Po „poledním klidu“ (či spíše odpolední siestě) jsme kolem šesté vyrazili na celkovou procházku po opravované stezce. Díky tomu jsem tak navštívil i další prameny v rámci naučné Stezky živá voda, například Večerní (Altmanns Freude), Diamantový (Diamanten Quelle, který byl rovněž hodně zabahněný) či Severský pramen (Mecklenburský pramen). Prakticky každý pramen jsem ochutnal. Nejlepší však byla „pastva“ na borůvkách a také vyhlídky na okolní krajinu.

Vyhlídka na krajinu během poslední procházky

Vyhlídka na krajinu během poslední procházky (v dáli Polsko)

Po večeři jsme dostali od orgů velký papír s bublinami týkající se různých aspektů této akce (hry, úvodní pochod, táborák, stavba laviček...) a mohli jsme se ke každé bublině vyjádřit. Potom jsme dostali každý jeden papír, který jsme podepsali vpravo dole a poslali jej tomu, kdo seděl vlevo vedle nás a současně dostali papír od toho, kdo seděl vpravo od nás. Takto postupně každý napsal každému vzkaz na jeden až tři řádky a následně ohnul papír tak, aby si ostatní nemohli přečíst jiné vzkazy. Všechny vzkazy jsme si měli přečíst až nejdříve ve vlaku po cestě zpět domů. Následovala menší závěrečná hostina a hurá na kutě.

Neděle 13. Července 2014: Budíček o půl sedmé, ale již bez rozcvičky. Máme-li o půl deváté odejít do Jeseníku, je třeba stihnout posnídat, zabalit si věci a samozřejmě poklidit na chatě. Nakonec se to stíhá a tak všichni účastníci pod vedením Vojty a Čápa odchází až do klubovny Brontosaura nedaleko autobusového nádraží, neboť je potřeba odnést i několik beden s věcmi zpátky do klubovny. Pak už ale byl čas jít na vlak, jenže zbytek orgů nikde. Takže jsme pomalu vyrazili a za chvíli jsme uviděli, jak přichází i zbytek orgů, takže se definitivně loučíme a jdeme na vlakové nádraží, odkud nám jede v 10:54 spěšný vlak do Zábřehu, kam nás jede sedm. Zapínám mobil a pročítám několik došlých sms-zpráv, mezi nimi však žádná příliš důležitá. Po cestě jsme pozorovali krajinu, zpívali, Katee hrála na kytaru (včetně písničky „Diego“ s půvabným textem) a o půl jedné jsme přijeli do Zábřehu. Vlak EuroCity do České Třebové má zpoždění, tak jsem zvědav. Dojídáme poslední zbytky jídel a nezapomeneme i na tradiční rituál před jídlem (kdy se nejprve všichni chytneme za ruce a po chvíli si popřejeme dobrou chuť). Několik minut před třináctou hodinou nastupuji s Katee a Petrou do vlaku EuroCity 124 Bečva. Průvodčí mi sděluje, že vlak EuroCity Hungaria bychom mohli v České Třebové stihnout. Byl to fofr, napoprvé jsem netrefil schody, ale stihli jsme to. Do Brna jsme dorazili v 14:22, kde jsme se definitivně rozloučili. Ale myslím, že ne na dlouho a že brzy s Katee vyrazím na nějaký výlet k pramenům v okolí Brna. Teď však domů a začít se balit a chystat na pondělní cestu na Letní školu esperanta v Nitře. Ale to už je jiné vyprávění...

Závěrečné shrnutí :-)

Stálo za to? Jednoznačně. Zažil jsem něco nového, seznámil jsem se skvělou partou mladých lidí, poznal jsem zajímavý kout naší země a udělal jsem spolu s účastníky a orgy i něco užitečného pro ostatní...

Zapomněl jsem na to, co je to káva, kafe, v práci si nově udělám dopoledne čaj, na Letní škole esperanta v Nitře jsem si místo kávy dopoledne dal zelený čaj. Také alkohol mi nějak přestal chutnat, rozhodně ho zatím moc nepiji a neschází mi...

A ten pocit, že jsem s výjimkou středečního výletu do Jeseníku měl celou dobu vypnutý mobil, byl taky fajn...

Když jsem přijel domů, mé dojmy se daly (a dají) popsat v šesti slovech: úžasné místo, užasní lidi, úžasná atmosféra... prostě úžasná akce téměř bez chyb (tím mám na mysli především počasí - nemuselo tolik pršet :-) )!

Pojedu na nějakou další Bronťárnu? Jednoznačně! Minimálně teď už je jisté, že pojedu v září před začátkem semestru do Telče na oslavu 40 let Hnutí Brontosaurus.

Zkrátka, na tuhle akci budu dlouho vzpomínat. A jen v dobrém. A kdykoliv mi bude hůře, najdu si papír se vzkazy od účastníků na zlepšení nálady. Mimochodem, papír se vzkazy pro mne jsem si vzal s sebou na Letní školu esperanta v Nitře a teprve na této akci jsem si vzkazy jeden večer v klidu pročetl. Snad i proto, že pojednou jsem přijel opět po dvou letech na větší vícedenní esperantskou akci (naposledy jsem se akce s podobným počtem účastníků zúčastníl v roce 2012, viz reportáž) a cítil jsem se poněkud nezvykle - ano, potkal jsem v Nitře opět mnoho přátel a našel si i nové kamarády, ale přeci jen, chyběl mi rituál před jídlem, najednou se mohu vysprchovat každý den teplou vodou...

Závěrem ještě několik poděkování

Závěrem bych touto cestou chtěl poděkovat několika lidem, kteří si zaslouží poděkování z určitých důvodů.

Jsou to:

Marek Blahuš - který mne pozval na setkání dne 2. června 2014 do budovy bývalé lékařské fakulty Masarykovy univerzity a při čekání na něj jsem si všiml letáčku o akcích Hnutí Brontosaurus.

Vít Paletta - za poskynutí noclehu v Krnově a současně velmi zajímavé setkání (a díky tomu jsem si vůbec poprvé projel krásnou trať Olomouc - Krnov a rovněž i peážní trať přes Głuchołazy).

Dagmar Oličová - měla jsi pravdu, oblast kolem města Jeseník je nádherná :-) !

Pavel Lehký - můj nadřízený v práci, díky za pozitivní přístup k této akci :-)

Zuzana Hršelová - za zapůjčení batohu (den před odjezdem do Krnova jsem zjistil, že můj milovaný batoh není doma, ale někde úplně jinde).

Terka - díky za zajímavé povídání o geocachingu, keších a za nové přátelství! Těším se na setkání opět!

Katee - díky za společnou práci na stezce pod Schindlerovým pramenem a hlavně na Teschnerově prameni. Díky za nové přátelství a milý vzkaz! Těším se na setkání opět!

Orgové - byli jste skvělí :-) Rád jsem vás poznal :-) Na viděnou na oslavách v Telči!

Diego - šéfe, díky, díky, díky za vše. -mir-

Autor: Miroslav Hruška | pátek 1.8.2014 6:55 | karma článku: 10.72 | přečteno: 386x

Další články blogera

Miroslav Hruška

Výměna místenek u Českých drah - na co si dát pozor aneb co možná nevíte

Už je to skoro rok, co je možné koupit vnitrostátní jízdenku Českých drah a stornovat ji snadněji než dříve. Vrátit se dají jízdenky koupené jak přes e-shop ČD, tak i na pokladně. Je tu však jeden zádrhel, o kterém asi nevíte.

13.8.2018 v 8:30 | Karma článku: 9.70 | Přečteno: 955 | Diskuse

Miroslav Hruška

V Brně bude jezdit více klimatizovaných autobusů

Současné horké dny znamenají snížený komfort ve vozidlech MHD obecně. V dálkových autobusech je klimatizace běžná, vozidla MHD ve většině českých měst ji zatím spíše nemají. V Brně však klimatizovaných vozidel bude brzy více.

6.8.2018 v 8:55 | Karma článku: 6.05 | Přečteno: 240 | Diskuse

Miroslav Hruška

Makáme ... 75 % sleva na jízdném ... ale za jakou cenu?

Už je to nějaký ten týden, co se na nás z billboardů usmívá premiér Andrej Babiš a snaží se nás s roztaženýma rukama, jež rozhazují, přesvědčit kampaní, že jeho vláda maká. A důkazem je i sleva 75 % na jízdné. Má to ale pár vad.

28.6.2018 v 9:41 | Karma článku: 18.75 | Přečteno: 2296 | Diskuse

Miroslav Hruška

Prezident Zeman jmenoval podruhé Babiše premiérem a "nezklamal" ...

Tak byl Milošem Zemanem dnes podruhé v politickém životě jmenován premiérem této země Andrej Babiš. Nebyl by to ale Miloš Zeman, kdyby si opět nekopnul do médií a trochu si nerozporoval ... ostatně ...

6.6.2018 v 18:46 | Karma článku: 38.94 | Přečteno: 3014 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Aleš Erber

Za stav krajiny nenesou odpovědnost jen zemědělci, díl viny padá i na vlastníky půdy

Teplý podzim otevřel nové téma, a sice prachové bouře na jižní Moravě, které zvedl do vzduchu zrnka půdy silný vítr. Veřejnost si brala na paškál především místní zemědělce. Svůj velký díl viny ale nesou i vlastníci půdy.

12.11.2018 v 10:07 | Karma článku: 9.97 | Přečteno: 303 | Diskuse

Milan Smrž

Proč nemáme rádi obnovitelné zdroje energie?

Jsou čisté, nyní již levné, vliv na životní prostředí je nesrovnatelně nižší. Proč tedy ne? V české kotlince se navršilo několik chyb, které se podepsaly na nedůvěře české veřejnosti k obnovitelným zdrojům energie.

9.11.2018 v 20:57 | Karma článku: 34.87 | Přečteno: 3873 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Programová nabídka přírody

Sledovat dění v přírodě je krásné v každé době. Jeli jsme zazimovat, shrabat listí, vylít sudy. Nepršelo, druhý den vykouklo i sluníčko.

9.11.2018 v 18:36 | Karma článku: 10.92 | Přečteno: 164 | Diskuse

Jan Bartošek

„Uchošťour“ vs. ropný tanker

Zcela souhlasím s tím, že jednorázové výrobky z plastu bychom měli postupně nahrazovat. Díky masivní medializaci víme o zákazu brček, plastových příborů a tácků, vatových čisticích tyčinkách...

9.11.2018 v 12:54 | Karma článku: 28.24 | Přečteno: 841 | Diskuse

Dušan Póč

Dělá z obyvatel negramoty a pohrdá jimi

Záměr zřídit ve Vsetíně spalovnu a neochota radních vést v tomto směru s obyvateli diskuzi vyvolává místy i bouřlivou reakci. Pod kotel pak poleno přidal konšelský elév, když v podstatě napsal, že lidé do toho nemají co mluvit.

8.11.2018 v 17:05 | Karma článku: 19.60 | Přečteno: 728 | Diskuse
Počet článků 310 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1809

Věnuji se esperantu, železnici a veřejné dopravě. V lednu 2016 jsem úspěšně ukončil magisterský obor na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity. Rád cestuji, zejména do Polska, kde jsem navštívil např. Varšavu, Malbork a Osvětim. Můžete také navštívit můj miniblog na Twitteru Příležitostně píšu články na server ŽelPage, přehled článků zde. Aktuálně pracuji v Turistickém informačním centru města Brna, kde se starám o portál Go To Brno. Pravidelně taktéž přispívám na esperantskou Wikipedii. Od září 2014 jsem členem základního článku Hnutí Brontosaurus Zeměchvály, od ledna 2016 pak radním tohoto článku. Od července 2017 spravuji stránku Esperanto.cz na Facebooku. V současnosti připravuji stránku Lesnický Slavín. Moje vizitka: http://about.me/miroslavhruska.

Najdete na iDNES.cz