České i zahraniční environmentální myšlenky hodné následování

27. 05. 2014 11:04:00
Úvodem: v právě probíhajícím letním semestru v rámci navazujícího magisterského studia "Socioekonomický a environmentální rozvoj regionů" na Mendelově univerzitě patří mezi předměty, které studuji, i předmět "Udržitelný rozvoj regionu". Do tohoto předmětu je třeba zpracovat celkem sedm prací. Témata těchto prací jsou volitelná, nicméně vždy je potřeba námět schválit jedním ze cvičících, neboť se odvíjejí se tématu zmíněného na přednášce. Já jsem se rozhodl pátou úvahu pojmout jako prezentaci zajímavých myšlenek.

Cílem této úvahy je představit několik zajímavých environmentálních myšlenek ze zahraničí, ale i České republiky. Inspirací pro tuto úvahu je zejména myšlenka dobrovolných nástrojů, zejména ekodesign, zmíněná na přednášce RNDr. Milana Čáslavského, Ph.D. Nejprve tedy zmíním dvě myšlenky ze zahraničí a následně myšlenky z České republiky.

Z Německa a Rakouska se lze inspirovat snahou podpořit ekologickou železniční dopravu. Německé a Rakouské dráhy nabízejí možnost pořídit si jízdenku na vlak současně s předběžnou bezplatnou rezervací hotelu. A to nejenom v rámci Německa a Rakouska. Díky této možnosti odpadají starosti s rezervací přes jiné portály, např. Booking.com. A současně dle mého názoru je tím zvýšena atraktivita železniční dopravy.

České dráhy mají taktéž domluvené partnerské hotely, které poskytují slevu na základě předložení jízdenky či zákaznické karty. Ovšem tato možnost je prezentována poměrně nenápadně. Přitom by snad neměl být problém nějakým způsobem vylepšit eShop a začít nabízet současně při zakoupení jízdenky přes eShop i rezervaci hotelu.

Německé a Rakouské dráhy se navíc snaží motivovat cestující k využívání železnice i jinak: jako bonus k vlakové jízdence je ve vybraných městech nabízena zlevněná jízdenka na městskou dopravu. Německé dráhy jdou ovšem ještě dále: držitelé celoroční jízdenky mají možnost využívat MHD zcela zdarma ve více než 120 městech.

V případě Českých drah, respektive konkurenčních dopravců RegioJet a Leo Express, lze sice jízdenku na MHD zakoupit alespoň ve vlaku, ovšem beze slevy. Ačkoliv tedy zmínění soukromí vlakoví dopravci již změnili částečně úroveň cestování, mohli by ji dále měnit k lepšímu, například právě nabídkou jízdenek současně s rezervací hotelu.

Kromě toho se snaží Německé dráhy motivovat cestující k „zelenému cestování“. K jakékoliv jízdence pro dálkové vlaky stačí připlatit pouhé 1 € navíc a elektřina potřebná pro pohon vlaku je pořízena výhradně z obnovitelných zdrojů. A držitelé zákaznických karet cestují „na zeleno“ automaticky.

Nejdále to dotáhli Švýcaři – nabízena je celoroční jízdenka platná nejen ve vlacích a MHD, ale také na lodích a v mnoha autobusových linkách. A nejen to, stejnou výhodu v podobě celosíťové jízdenky mají i turisté, kteří si koupí jízdenku platnou na dobu dovolené.

Není však nutno hledat jen inspiraci ze států, které bylo ještě nedávno téměř nemožné navštívit. Zajímavou inspirací je politika řetězce Tesco na Slovensku. Stejně jako ve všech českých supermarketech nelze dostat tašku zdarma na odnos nákupu. Slovenské Tesco jde ale dál: v rámci věrnostního systému Clubcard dostávají zákazníci tzv. zelené body za to, že si nosí vlastní nákupní tašky, případně si kupují produkty šetrné k přírodě. Zelené body se následně sčítají s běžnými body, takže lze získat více bodů a tedy získat větší slevu na základě peněžních poukázek. De facto se tedy jedná o „zelenou slevu“...

Ovšem environmentální myšlenky hodné následování vznikají i v České republice. Osobně se mi líbí myšlenka fair trade, díky které je podporováno přírodě šetrné zemědělství a souvisí s ní mezinárodní iniciativa „Fairtradová města“. Do této kampaně se však mohou zapojit nejen města, ale i církve a školy, včetně univerzit a jednotlivých fakult. Pět podmínek pro získání statusu „Fairtradová škola“ přitom není příliš složitých a zejména v případě naší fakulty máme bez problémů minimálně jednu podmínku splněnou, a to výuku globálních rozvojových témat. V souvislosti se stále zvyšující se aktivitou Akademické unie (která pořádá mnoho zajímavých akcí) by zapojení naší fakulty mohlo být jedině přínosem. Koneckonců, na naší fakultě již několik přednášek o fair trade proběhlo.

Na principu dobrovolného rozhodnutí zákazníka funguje také mobilní operátor Vodafone. Na rozdíl od konkurence a mnoha prodejců mobilních telefonů uvádí u každého telefonu tzv. eko-třídu, kdy výstupem hodnocení dopadu na životní prostředí je hodnota v intervalu od 1 do 5. Platí, že čím vyšší hodnota, tím lépe pro přírodu. Ačkoliv není v současné době možnost na stránkách Vodafonu zvolit mobilní telefon nejen dle ceny, ale i dle eko-třídy, tento nápad se mi líbí. Podobně jako v případě již zmíněných Německých drah je možnost podpořit dobrou věc zcela dobrovolná, nicméně si dovedu představit, že zejména pro environmentálně zodpovědné zákazníky může být takový parametr velmi užitečný. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl během psaní této úvahy společnosti Vodafone myšlenku seřazení mobilních telefonů dle eko-třídy navrhnout a věřím, že brzy se situace změní k lepšímu.

Vodafone také v roce 2011 spustil reklamní kampaň První zelená síť, v rámci které upozorňuje na fakt, že 70 % elektrické energie potřebné pro napájení telekomunikační sítě je získáno z obnovitelných zdrojů od dodavatele E.ON. Zbylých 30 % elektřiny je zatím získáváno ze zdrojů neobnovitelných, avšak Vodafone to kompenzuje sázením stromů ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Tento krok spolu s dalšími aktivitami (například v rámci Týdne mobility konaného v roce 2007 bylo vyhledávání jízdních řádů na mobilním portálu Vodafone Live! zcela zdarma bez nutnosti platit za přenesená data) hodnotím jedině pozitivně.

Poslední dva pozitivní příklady jsou přímo z Brna. Na podzim roku 2012 Dopravní podnik města Brna vyzval městské části ke spolupráci na ozelenění stožárů trakčního vedení tramvají a trolejbusů s cílem zvýšit podíl zeleně v městských částech. Pravda, v případě některých městských části je zeleně dost (například na Lesné či v Kohoutovicích), ovšem zeleně není nikdy dost. Na tuto výzvu zareagovala městská část, která je též plná zeleně, a to MČ Komín. Ta na jaře 2013 zasadila k několika stožárům popínavou rostlinu. A tato jednoduchá, ale zajímavá myšlenka sezónního ozelenění jinak nudných šedých stožárů zřejmě našla pozitivní odezvu u obyvatel Komína, neboť i v tomto roce byly u některých stožárů vysázeny popínavé rostliny znovu. (1) Přitom by však nemuselo zůstat jen u zmíněné městské části. Sezónně ozeleněny by mohly být i stožáry trakčního vedení v ostatních městských částech a jiných městech, dále stožáry pro veřejné osvětlení (a to nejenom ve městech, ale i na vesnicích), ale i sloupy se směrovými tabulemi na mnoha silnicích.

Zajímavou iniciativou tzv. zespodu je v současnosti iniciativa občanského sdružení Rekola, o.s., které dne 23. dubna 2014 po dobrých zkušenostech z Prahy spustilo síť sdílených jízdních kol přímo v Brně. Prozatím je kol na zapůjčení pouze pět (2), nicméně věřím tomu, že tato iniciativa najde ohlas u obyvatel Brna a brzy bude k dispozici více kol a alespoň někteří majitelé aut přesednou na kola a uleví tak životnímu prostředí.

Závěr: na několika příkladech ze zahraničí i České republiky jsem se snažil ukázat na to, že environmentální myšlenky hodné následování nemusí být nutně příliš nákladné a komplikované, zejména v případě myšlenky „zelených sloupů“. A jak ukazuje občanské sdružení Rekola, o.s., některé environmentální myšlenky hodné následování nemusí nutně přijít ze strany vedení měst či velkých firem, ale mohou přijít ze strany nadšenců...

Použité zdroje a poznámky

(1) Aktuální fotografie z ulic Komína jsou k dispozici na http://miroslavhruska.blog.idnes.cz/c/407393/Obrazem-ozelenene-sloupy-v-mestske-casti-Brno-Komin.html

(2) JEŘÁBEK, Petr. Růžová kola vyrazila. Zatím jich je pět v centru Brna. Brněnský deník [online]. 23.4.2014 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/ruzova-kola-vyrazila-zatim-jich-je-pet-v-centru-brna-20140423.html

Autor: Miroslav Hruška | úterý 27.5.2014 11:04 | karma článku: 9.52 | přečteno: 419x

Další články blogera

Miroslav Hruška

Výměna místenek u Českých drah - na co si dát pozor aneb co možná nevíte

Už je to skoro rok, co je možné koupit vnitrostátní jízdenku Českých drah a stornovat ji snadněji než dříve. Vrátit se dají jízdenky koupené jak přes e-shop ČD, tak i na pokladně. Je tu však jeden zádrhel, o kterém asi nevíte.

13.8.2018 v 8:30 | Karma článku: 9.70 | Přečteno: 955 | Diskuse

Miroslav Hruška

V Brně bude jezdit více klimatizovaných autobusů

Současné horké dny znamenají snížený komfort ve vozidlech MHD obecně. V dálkových autobusech je klimatizace běžná, vozidla MHD ve většině českých měst ji zatím spíše nemají. V Brně však klimatizovaných vozidel bude brzy více.

6.8.2018 v 8:55 | Karma článku: 6.05 | Přečteno: 240 | Diskuse

Miroslav Hruška

Makáme ... 75 % sleva na jízdném ... ale za jakou cenu?

Už je to nějaký ten týden, co se na nás z billboardů usmívá premiér Andrej Babiš a snaží se nás s roztaženýma rukama, jež rozhazují, přesvědčit kampaní, že jeho vláda maká. A důkazem je i sleva 75 % na jízdné. Má to ale pár vad.

28.6.2018 v 9:41 | Karma článku: 18.75 | Přečteno: 2296 | Diskuse

Miroslav Hruška

Prezident Zeman jmenoval podruhé Babiše premiérem a "nezklamal" ...

Tak byl Milošem Zemanem dnes podruhé v politickém životě jmenován premiérem této země Andrej Babiš. Nebyl by to ale Miloš Zeman, kdyby si opět nekopnul do médií a trochu si nerozporoval ... ostatně ...

6.6.2018 v 18:46 | Karma článku: 38.94 | Přečteno: 3014 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Aleš Erber

Za stav krajiny nenesou odpovědnost jen zemědělci, díl viny padá i na vlastníky půdy

Teplý podzim otevřel nové téma, a sice prachové bouře na jižní Moravě, které zvedl do vzduchu zrnka půdy silný vítr. Veřejnost si brala na paškál především místní zemědělce. Svůj velký díl viny ale nesou i vlastníci půdy.

12.11.2018 v 10:07 | Karma článku: 9.97 | Přečteno: 303 | Diskuse

Milan Smrž

Proč nemáme rádi obnovitelné zdroje energie?

Jsou čisté, nyní již levné, vliv na životní prostředí je nesrovnatelně nižší. Proč tedy ne? V české kotlince se navršilo několik chyb, které se podepsaly na nedůvěře české veřejnosti k obnovitelným zdrojům energie.

9.11.2018 v 20:57 | Karma článku: 34.87 | Přečteno: 3873 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Programová nabídka přírody

Sledovat dění v přírodě je krásné v každé době. Jeli jsme zazimovat, shrabat listí, vylít sudy. Nepršelo, druhý den vykouklo i sluníčko.

9.11.2018 v 18:36 | Karma článku: 10.92 | Přečteno: 164 | Diskuse

Jan Bartošek

„Uchošťour“ vs. ropný tanker

Zcela souhlasím s tím, že jednorázové výrobky z plastu bychom měli postupně nahrazovat. Díky masivní medializaci víme o zákazu brček, plastových příborů a tácků, vatových čisticích tyčinkách...

9.11.2018 v 12:54 | Karma článku: 28.24 | Přečteno: 841 | Diskuse

Dušan Póč

Dělá z obyvatel negramoty a pohrdá jimi

Záměr zřídit ve Vsetíně spalovnu a neochota radních vést v tomto směru s obyvateli diskuzi vyvolává místy i bouřlivou reakci. Pod kotel pak poleno přidal konšelský elév, když v podstatě napsal, že lidé do toho nemají co mluvit.

8.11.2018 v 17:05 | Karma článku: 19.60 | Přečteno: 728 | Diskuse
Počet článků 310 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1809

Věnuji se esperantu, železnici a veřejné dopravě. V lednu 2016 jsem úspěšně ukončil magisterský obor na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity. Rád cestuji, zejména do Polska, kde jsem navštívil např. Varšavu, Malbork a Osvětim. Můžete také navštívit můj miniblog na Twitteru Příležitostně píšu články na server ŽelPage, přehled článků zde. Aktuálně pracuji v Turistickém informačním centru města Brna, kde se starám o portál Go To Brno. Pravidelně taktéž přispívám na esperantskou Wikipedii. Od září 2014 jsem členem základního článku Hnutí Brontosaurus Zeměchvály, od ledna 2016 pak radním tohoto článku. Od července 2017 spravuji stránku Esperanto.cz na Facebooku. V současnosti připravuji stránku Lesnický Slavín. Moje vizitka: http://about.me/miroslavhruska.

Najdete na iDNES.cz