Wikipedie jako prostředek prezentace kulturního dědictví

14. 05. 2014 8:00:00
Úvodem: v právě probíhajícím letním semestru v rámci navazujícího magisterského studia "Socioekonomický a environmentální rozvoj regionů" na Mendelově univerzitě patří mezi předměty, které studuji, i předmět "Kulturní dědictv

    Existují lidé, kteří jsou na citování článků z tohoto informačního zdroje v seminárních pracích doslova alergičtí. I přesto však může být tento bohatý informační zdroj užitečný a to zejména v případě prezentace kulturního dědictví. O kterém kontroverzním zdroji je řeč? O mezinárodní internetové encyklopedii Wikipedie. Jak už jsem ale naznačil, citování článků z tohoto informačního zdroje v seminárních pracích není příliš vhodné, neboť se v nich mohou objevovat chyby. I přesto však Wikipedie slouží jako velmi populární zdroj informací, který navíc může být využit pro prezentaci kulturního dědictví. Jak? Na tuto otázku se pokusím odpovědět v této seminární práci.

O Wikipedii a její české mutaci obecně

    Anglická verze Wikipedie vznikla 15. ledna 2001, česká mutace potom 3. května 2002. První články nicméně začaly vznikat až ke konci roku. V době psaní tohoto textu měla česká Wikipedie téměř 295 000 článků.

    To je poměrně velké číslo - co do počtu článků je česká Wikipedie jako 22. v pořadí. Není tedy divu, že při hledání určitého pojmu pomocí Googlu je článek na Wikipedii často mezi prvními pěti odkazy v pořadí mezi výsledky vyhledávání. Je tomu jednak proto, že Google Wikipedii finančně podporuje a má zájem, aby články na Wikipedii byly kvalitní, a právě proto jsou články na Wikipedii upřednostňované mezi výsledky. To může mít samozřejmě dva zajímavé dopady. Prvním je to, že například při hledání informací o minulých mistrovstvích světa v ledním hokeji se články věnované těmto akcím zobrazují jako první v pořadí, jak dokládá obrázek č. 1 v příloze této práce. Obsahem těchto článků bývají stručné údaje o konání jednotlivých zápasů, které lze tak snadněji a rychleji získat než v případě hledání těchto informací přes různé sportovní portály. Druhý dopad bude zmíněn v rámci části „Wikimedia Commons jako úložiště fotografií“.

    Zajímavostí je to, že historicky prvním správcem české Wikipedie byl esperantista Miroslav Malovec, který ji založil ve spolupráci s americkým studentem a esperantistou Chuckem Smithem. Za vznik české Wikipedie můžeme tedy děkovat komunitě esperantistů, kteří samotnou esperantskou verzi Wikipedie založili již v listopadu 2001 jako jednu z prvních šesti jazykových verzí vůbec. Esperantská Wikipedie pak měla poměrně donedávna více článků než Wikipedie v češtině. (DVOŘÁKOVÁ, 2011)

Internet a Google jako dostupný zdroj obrázků?

    V dnešní době Internetu a vyhledávače Google se zdá, že najít si obrázek k nějakému aktuálnímu tématu v případě psaní seminární práce nemůže být žádný velký problém. Stačí přeci potřebný pojem zadat do Googlu a obvykle velmi brzy máme potřebné fotografie k dispozici. Nalezené fotografie pak stačí jednoduše vložit do námi vytvářené práce a uvést jejich zdroj. Za předpokladu, že z dané práce neplyne autorovi zisk, je využití fotografií například ze serveru ŽelPage (1) poměrně bezproblémové (PETRÁK, 2014).

    Těžší to však mají novináři. Jejich práce je honorována, více na očích a nemohou tedy jen tak snadno použít fotografii ze stránek, u kterých je uvedeno, že autorská práva na fotografie vlastní jejich autoři. Příkladem takové fotogalerie může být fotogalerie na serveru BMHD.cz (2). Novináři si tedy mohou tuto fotogalerii bez problémů prohlížet, nemohou však fotografie bez předchozího souhlasu využít pro ilustrační fotografie k článkům. Vzniká tak situace, kdy k některým článkům sice připojena fotografie je, ovšem ač se článek týká Brna, je fotografie z Prahy. (3) A pochopitelně se najdou čtenáři, kteří mají rýpavé komentáře k takovým fotografiím.

    Jenže novináři nemohou být vždy nutně všude, aby z daného místa pořídili fotografii. Nabízí se tedy otázka – když není možné z více důvodů pořídit fotografii z místa, jakou fotografii vybrat, aby za její použití nebyli novináři obviněni z neoprávněného kopírování a současně nebylo nutné kontaktovat autory fotogalerií o svolení k využití některých fotografií? Řešením je paradoxně zdroj, který není v lásce mezi vyučujícími. Wikipedie a její bohatá galerie Wikimedia Commons.

Wikimedia Commons jako úložiště fotografií

Ačkoliv práce s články na Wikipedii může na první pohled připomínat částečně práci programátorů webových stránek, platí zde, že není možné do článku jen tak vložit obrázek, který je uložen na úplně jiné stránce, tedy například v článku o primátoru města Brna Romanu Onderkovi (4) nemůže být použit obrázek, který je fyzicky uložený například na osobních stránkách tohoto politika (5).

Všechny fotografie, které jsou využity v článcích, pochází z úložiště Wikimedia Commons. Tento projekt přitom nebyl využíván od začátku, byl spuštěn teprve v září 2004 a jeho cílem bylo zjednodušení práce s multimediálními soubory a jejich umístění na jedno místo pro použití ve všech projektech a ve všech jazykových verzích.

Většina fotografií je na tomto úložišti nahrávána uživateli (včetně mne) pod licencí  CC BY-SA, což je anglická zkratka, která se do češtiny překládá jako „Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci“. Tedy, například v případě mé fotografie obecního úřadu v Horních Dunajovicích v okrese Znojmo (6) platí, že toto dílo může být dále šířeno – tj. kopírováno, distribuováno a sdělováno veřejnosti. Dále lze obrázek pozměňovat, doplňovat, využívat celý nebo částečně v jiných dílech. K tomu je však nutno splnit tyto dvě podmínky:

  1. Uvést autora – je povinnost uvést údaje o autorovi a tomto díle způsobem, který stanovil autor nebo poskytovatel licence
  2. Zachovat licenci – pokud toto dílo bude někdo jakkoliv upravovat nebo používat ve svém díle, má povinnost výsledek své práce šířit pod stejnou nebo slučitelnou licencí.

    Je tedy patrné, že úložiště Wikimedia Commons může být využito i novináři v případě potřeby rychle přidat k článku fotografii.

    Navíc každá fotografie nahraná na toto úložiště může být dodatečně popsána v různých jazycích, což znamená, že například moje fotografie Václava Klause z května 2007 (7) může být poměrně snadno nalezena i na základě dotazu v jiných jazycích, ne tedy pouze v češtině. Této vlastnosti lze snadno využít pochopitelně nejen pro prezentaci fotek politiků, ale také pro prezentaci kulturního dědictví České republiky. Dobrým příkladem může být fotografie Hradčan (8).

    Tedy navzdory tomu, že Wikipedie je projekt, jehož obsah tvoří uživatelé dobrovolně, můžou si její čtenáři přečíst (ač různě dlouhé a kvalitní) články o českých městech a památkách v mnoha jazycích (často jich je více oproti oficiálním informačním materiálům o městech a památkách, respektive internetovým stránkám pro turisty) včetně často bohaté fotogalerie.

    Nadace Wikimedia Foundation navíc od roku 2010 organizuje projekt „Wiki miluje památky“, v rámci kterého účastníci soutěže nahrávají na úložiště obrázků Wikimedia Commons své fotografie kulturních a historických památek v zemích a regionech, které jsou v daném roce zařazeny do soutěže. Zájem o tuto soutěž každoročně stoupá, v roce 2013 se do akce zapojilo již 51 zemí, v rámci nich proběhlo vždy nejprve národní kolo, ze kterého byly vybrány fotografie do mezinárodního kola.

Osobně považuji tento projekt za velmi užitečný, neboť motivuje uživatele k poznávání míst, kolem kterých denně chodí, ale přitom ani netuší, že jde o kulturní památku. Navíc občanské sdružení Wikimedia Česká republika organizuje grantový program Mediagrant, který je zaměřen na pořizování fotografií pod svobodnou licencí nejen z českých vesnic. Ačkoliv jsem se osobně do tohoto programu zatím nezapojil, je to dle mého názoru správná cesta, jak získat fotografie mnoha zajímavých míst. Lze tedy konstatovat, že i toto je určitá forma prezentace kulturního dědictví a tedy prezentace České republiky na Wikipedii mnoha uživatelům Internetu.

Závěr

    Třebaže je Wikipedie poměrně nevhodná pro tvorbu školních prací (pro tyto účely však přečtení článku o určitém jevu může být inspirací, neboť se mohou zejména pod anglickými články nacházet odkazy na internetové stránky a literaturu k dalšímu studiu), etablovala se tato internetová encyklopedie jako místo, v rámci kterého lze poměrně jednoduše prezentovat kulturní dědictví určitého území a tedy do něj i přilákat návštěvníky.

Použité zdroje

  1. DVOŘÁKOVÁ, Pavla. Wikipedie slaví desáté narozeniny. Esperanto.cz [online]. 17. 1. 2011 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://www.esperanto.cz/cs/aktuality/wikipedie-slavi-desate-narozeniny.html
  2. PETRÁK, Josef. Ústní sdělení dne 12.5.2014

Přílohy

 
Výsledky vyhledávání

Obrázek č. 1: Příklad výsledků vyhledávání pojmu „Mistrovství světa v hokeji 2003“ - články na Wikipedii jsou na prvním místě v pořadí výsledků

Poznámky

(1) Česky psaný magazín o dění na železnici v ČR i ve světě, oficiální adresa http://www.zelpage.cz

Autor: Miroslav Hruška | středa 14.5.2014 8:00 | karma článku: 10.87 | přečteno: 406x

Další články blogera

Miroslav Hruška

Výměna místenek u Českých drah - na co si dát pozor aneb co možná nevíte

Už je to skoro rok, co je možné koupit vnitrostátní jízdenku Českých drah a stornovat ji snadněji než dříve. Vrátit se dají jízdenky koupené jak přes e-shop ČD, tak i na pokladně. Je tu však jeden zádrhel, o kterém asi nevíte.

13.8.2018 v 8:30 | Karma článku: 9.70 | Přečteno: 955 | Diskuse

Miroslav Hruška

V Brně bude jezdit více klimatizovaných autobusů

Současné horké dny znamenají snížený komfort ve vozidlech MHD obecně. V dálkových autobusech je klimatizace běžná, vozidla MHD ve většině českých měst ji zatím spíše nemají. V Brně však klimatizovaných vozidel bude brzy více.

6.8.2018 v 8:55 | Karma článku: 6.05 | Přečteno: 240 | Diskuse

Miroslav Hruška

Makáme ... 75 % sleva na jízdném ... ale za jakou cenu?

Už je to nějaký ten týden, co se na nás z billboardů usmívá premiér Andrej Babiš a snaží se nás s roztaženýma rukama, jež rozhazují, přesvědčit kampaní, že jeho vláda maká. A důkazem je i sleva 75 % na jízdné. Má to ale pár vad.

28.6.2018 v 9:41 | Karma článku: 18.75 | Přečteno: 2296 | Diskuse

Miroslav Hruška

Prezident Zeman jmenoval podruhé Babiše premiérem a "nezklamal" ...

Tak byl Milošem Zemanem dnes podruhé v politickém životě jmenován premiérem této země Andrej Babiš. Nebyl by to ale Miloš Zeman, kdyby si opět nekopnul do médií a trochu si nerozporoval ... ostatně ...

6.6.2018 v 18:46 | Karma článku: 38.94 | Přečteno: 3014 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Ivan Rössler

Černý racek a ti druzí

Černý racek je jedna z nejlepších rockových skladeb, kterou napsal Oldřich Veselý, autor mimo jiné i písně Válka je vůl a mnoha dalších. 13. listopadu by se dožil sedmdesáti let.

12.11.2018 v 11:03 | Karma článku: 13.64 | Přečteno: 239 | Diskuse

Petr Fabera

StarDance IX - 5. večer

Ve čtvrtém večeru opustil soutěžní taneční zábavnou show StarDance pár Adam Mišík a Kateřina Krakowková. Pro koho byl pátý večer konečným?

12.11.2018 v 10:37 | Karma článku: 23.39 | Přečteno: 1580 | Diskuse

Karel Sýkora

Bryan Adams – Thought I'd Died And Gone To Heaven

Bryan Adams je rockový zpěvák, kytarista, autor hudebních textů a fotograf. Mezi jeho nejznámější alba patří Reckless, 18 til I Die a Waking Up the Neighbours. Adams byl oceněn Řádem Kanady (Order of Canada).

12.11.2018 v 9:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 36 |

Karel Sýkora

Emmanuel Macron – O nacionalismu

Emmanuel Jean-Michel Frédéric Macron je francouzský prezident, politik, bývalý investiční bankéř. Od srpna 2014 zastával funkci ministra hospodářství ve vládě Manuela Vallse, na kterou po dvou letech, v srpnu 2016, rezignoval.

12.11.2018 v 8:00 | Karma článku: 7.33 | Přečteno: 260 |

Dana Šumová

Blanka zve na hezkou chvilku s: Pavlínou Jíšovou

Děvče, co dost zkusilo a za ta léta se nikdy nesnížilo k slabému projevu, či plytkým textům. Ať už zpívala s kýmkoliv.

12.11.2018 v 7:30 | Karma článku: 10.57 | Přečteno: 210 | Diskuse
Počet článků 310 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1809

Věnuji se esperantu, železnici a veřejné dopravě. V lednu 2016 jsem úspěšně ukončil magisterský obor na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity. Rád cestuji, zejména do Polska, kde jsem navštívil např. Varšavu, Malbork a Osvětim. Můžete také navštívit můj miniblog na Twitteru Příležitostně píšu články na server ŽelPage, přehled článků zde. Aktuálně pracuji v Turistickém informačním centru města Brna, kde se starám o portál Go To Brno. Pravidelně taktéž přispívám na esperantskou Wikipedii. Od září 2014 jsem členem základního článku Hnutí Brontosaurus Zeměchvály, od ledna 2016 pak radním tohoto článku. Od července 2017 spravuji stránku Esperanto.cz na Facebooku. V současnosti připravuji stránku Lesnický Slavín. Moje vizitka: http://about.me/miroslavhruska.

Najdete na iDNES.cz