Informační kiosky na hlavním brněnském nádraží

Pravidelní cestující, kteří do Brna jezdí za prací, respektive cestující, kteří z Brna vyráží na výlety či prací, si asi všimli, že na hlavním brněnském nádraží fungovaly dva informační kiosky. Záměrně píši "fungovaly".

Obecně si lze přečíst na stránkách IDS JMK následující aktualitu.

KORDIS JMK ve spolupráci s Jihomoravským krajem a Dopravním podnikem města Brna uvedl do provozu 5 informačních kiosků . Dva z nich jsou umístěny na Hlavním nádraží v Brně , dva se nachází na předprodejních místech Dopravního podniku města Brna na Novobranské ulici a na Staré osadě . Poslední kiosek je umístěn na brněnském letišti .Infokiosky jsou jedinečné tím, že v sobě slučují řadu funkcí: dokáží cestujícímu prodat kompletní sortiment jednorázových jízdenek IDS JMK (tedy i jízdenky na více než 7 zón, nelze zakoupit univerzální jízdenky). Jejich prostřednictvím lze vyhledat spojení nejen v IDS JMK ale i v rámci ČR a zahraničí. Umožní i prohlížení a tisk jízdních řádů všech linek IDS JMK. Jejich prostřednictvím lze rovněž bezplatně odeslat email či podnět týkající se IDS JMK nebo se připojit na vybrané webové stránky . Takový rozsah služeb dosud žádný podobný informační terminál v ČR nenabízí.

 Pokud jde o letiště, zjistil jsem od velmi ochotného hlídkujícího policisty při noční návštěvě letiště loni na podzim, že informační kiosek byl na letišti ještě před 3 měsíci, ovšem byl často poruchový. Dle jeho názoru byly kiosky na hlavním nádraží mimo provoz už asi 2 až 3 měsíce. V případě předprodejního místa na Novobranské ulici kiosky rovněž schází, dle sdělení pracovníků informační kanceláře DPMB jsou tyto kiosky už asi rok pryč a odvezl si je KORDIS JMK. Navíc byly poruchové, zejména prý v případě placení padesátikorunou, která se obvykle zasekla a lidem nezbylo nic jiného než do kiosku nějak "bouchat". Nicméně bylo mi doporučeno jít do vestibulu hlavního nádraží, tam by měly být (asi funkční, že...) Rovněž na Staré osadě informační kiosek již není, dle sdělení paní na pokladně je to již asi dva roky a stejně to (plechová bedna, jak tento kiosek paní nazvala) moc nefungovalo. Každopádně je těžké říct, kdy přestaly kiosky na hlavním nádraží fungovat. Nicméně dle tohoto obrázku je patrné, že na jaře roku 2013 kiosky určitě fungovaly.

Dalším mým zjištěním bylo to, že vlastníkem je Jihomoravský kraj. Správcem potom KORDIS JMK spol. s.r.o. a servis má na starosti DPMB, a.s. Tyto údaje jsem vyčetl přímo z informačního kiosku.

Protože se ovšem dále na informačních kioscích objevuje logo Společného regionálního operačního programu a logo Jihomoravského kraje, bylo mi jasné, že jestliže chci získat o kioscích více informací, bude potřeba psát na odbor rozvoje dopravy krajského úřadu Jihomoravského kraje. A správce, respektive servisní organizaci zatím nezatěžovat...

První reakce na krátký dotaz týkající se toho, jakým způsobem byly financovány informační stánky IDS JMK umístěné ve vstupním vestibulu železniční stanice Brno hlavní nádraží, byla poměrně stručná.

Infostánky IDS JMK byly pořízeny v rámci projektu „Rozvoj dopravní obslužnosti v Jihomoravském kraji formou Integrovaného dopravního systému - II. fáze“, který byl spolufinancován Evropskou unií.Stanovená doba udržitelnosti tohoto projektu skončila v dubnu 2011. Jihomoravský kraj všechny infostánky po vypršení doby udržitelnosti projektu daroval koordinátorovi IDS JMK společnosti KORDIS JMK, a.s.

Tato odpověď mi zcela nestačila, takže jsem se rozhodl požádat na základě zákona č. 106/1999 Sb. o detailnější rozpis finančních příspěvků na jednotlivé podprojekty a nějaké další podklady k těmto podprojektům. Nestačily mi totiž informace z této stránky. Dotazoval jsem se rovněž na dodavatele těchto infostánků.

Tento můj požadavek se však ukázal být poněkud nekonkrétní, takže jsem byl požádán o jeho upřesnění. To se ukázalo jako menší problém, protože mi samozřejmě nebylo jasné, které dokumenty přesně mohu vyžadovat. Naštěstí jsem na internetu objevil zápis ze schůze Rady Jihomoravského kraje a rozhodl jsem se na základě tohoto zápisu si vyžádat závěrečnou zprávu tohoto projektu, monitorovací zprávy, včetně žádosti o podporu z programu SROP.

Následně jsem byl upozorněn na to, že za poskytnutí těchto dokumentů budu muset zaplatit poplatek za kopírování jednotlivých dokumentů a rovněž za poštovné. Uhradil jsem tedy poplatek a čekal na doručení zásilky.

Zásilka docela překvapila, obdržel jsem skutečně 4 monitorovací zprávy o zajištění udržitelnosti projektu, které jsou za 4 období, kdy první začíná 1.10.2007 a poslední končí 26.4.2011. A samozřejmě žádost jsem dostal také.

Rovněž informace o dodavateli informačních stánků (ovšem bez ceny, na tu jsem se ale neptal) mi byla poskytnuta. Průvodní dopis byl nakonec zveřejněn na této stránce, takže si můžete stáhnout i odpověď na moji otázku, kdo byl dodavatelem informačních stánků.

Žádost JMK o finanční podporu z operačního programu SROP

Tak pojďme se podívat, čím bylo argumentováno v žádosti. Zaměřím se především na to, jak to mělo být s těmi informačními kiosky,

V části 2 "Projekt" bylo v rámci stručného obsahu projektu zmíněno:

Další součástí projektu bude nákup a instalace pěti ks samoobslužných informačních terminálů pro vyhledávání komplexních informací o IDS JMK, které budou uzpůsobeny pro obsluhu i nevidomými cestujícími. Spolu se stavebními úpravami respektujícími všechny zákonné požadavky na dostupnost pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace tak výstupy projektu přispějí k usnadnění využívání veřejné dopravy touto skupinou obyvatel a k jejich snadnějšímu začlenění se do běžného života.

Nicméně hlavní součástí projektu byla rekonstrukce či nové vybudování 23 zastávek či přestupních terminálů veřejné osobní dopravy v rámci IDS JMK. Dále bylo v plánu rekonstruovat měnírnu ve Šlapanicích u Brna.

Dále je část věnovaná partnerům, zde stojí za zmínku to, že České dráhy a Správa železníční a dopravní cesty bude spolupracovat při umisťování samoobslužných informačních terminálů.

V části 6 "Popis projektu" se uvádí, že všeobecným cílem projektu je také podpora rozvoje MHD i další veřejné dopravy se zřetelem na zlepšení podmínek pro cestující a na instalaci veřejných informačních systémů.

Jako specifický cíl projektu jsou uváděny tři aktivity, z toho jedna je následující:

Instalace samoobslužných informačních terminálů umožňujících vyhledání komplexních informací o IDS JMK včetně aktuálního stavu a výluk díky propojení s výstupy z Centrálního dispečinku IDS JMK.

Výstupy a výsledky projektu

V rámci části 6 se hovoří také o výstupech a výsledcích projektu. Je uváděno:

...výstupem projektu bude zlepšení informovanosti cestujících prostřednictvím samoobslužných informačních stánků.

Výsledkem má být také zvýšení počtu cestujících veřejnou dopravou a s tím související snížení poptávky po individuální dopravě. O tom, jak se tento výsledek promítl do monitorovacích ukazatelů, bude pojednáno o několik řádků níže.

O něco níže se ještě v rámci části 6 píše:

Dále projekt přinese zlepšení možností využívání veřejné dopravy pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace - ať již díky stavebním úpravám na zastávkách a přestupních terminálech či díky instalaci samoobslužných informačních terminálů s provozem uzpůsobeným i pro nevidomé.

Na straně 13 jsem se dále dočetl následující informaci:

Projekt je zároveň v souladu se strategickými plány rozvoje Jihomoravského kraje i Statutárního města Brna především v těch jejich částech, kde se hovoří o podpoře veřejné dopravy a jejího dalšího rozvoje ve formě Integrovaného dopravního systému a podpoře železniční dopravy jako jeho nejvýznamnější součásti, stejně jako kapitolách týkajících se podpory integrace osob se sníženou schopností pohybu a orientace do života běžné společnosti.

V části 8 "Harmonogram realizace" jsem se dočetl, že náklady na informační stánky byly uhrazeny v druhé etapě od května 2006 do července 2007. V té době byl také proveden audit, otázkou ale je, co se v něm zjistilo, na tento audit bych se musel zeptat opět na základě zákona č. 106/1999 Sb.

V části 9 jsou představeny stručně monitorovací ukazatele - těch je pět. Je poměrně zajímavé, že ukazatel "Zvýšení osob přepravených veř. dopravou" je uváděn v % a výchozí hodnota je 100 %, plánovaná hodnota potom 110 %. Tento ukazatel je pokaždé splněn, v rámci monitorovacích zpráv je vždy uvedena hodnota u ukazatele "Zvýšení osob přepravených veř. dopravou" 10 %. Dále se samozřejmě uvádí, že v plánu je instalovat 5 moderních IS pro cestující.

Smysluplnost indikátoru s názvem II.I.II.V Instalace moderních IS pro cestující

Na tomto místě si dovolím vsuvku v podobě kritického komentáře. Proč nebyl zařazen i indikátor týkající se využití informačních terminálů právě nevidomými lidmi, když se na více místech žádosti uvádí, že díky instalaci samoobslužných informačních terminálů s provozem uzpůsobeným i pro nevidomé se zlepší možnosti využívání veřejné dopravy právě nevidomými lidmi? Proč postačil jen indikátor ve stylu, že se kiosky pořídí a bude vystaráno? A proč nebyl zařazen indikátor týkající se toho, zda opravdu projekt zvýšil počet lidí se sníženou schopností pohybu a orientace, kteří používají veřejnou dopravu?

Ostatní ukazatele jsou tyto:

1. Nové či zrekonstruované zastávky, př. terminály

2. Vytvořená hrubá pracovní místa - muži osoba

3. Vytvořená hrubá pracovní místa - ženy osoba

Poslední dva zmíněné ukazatele odpovídají části 6 "Popis projektu", kde v rámci textu o specifických cílech projektu se píše kromě již zmíněného textu o zlepšení možností využívání veřejné dopravy pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace následující:

Projekt rovněž alespoň nepřímým způsobem přispěje ke snížení registrované míry nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji jako důsledek zlepšení dopravní dostupnosti a snížení nákladů (nejen finančních) na přepravu do a ze zaměstnanání.

V části 10 "Vliv na rovné příležitosti" samozřejmě nechybí zmínka o informačních stáncích, protože tyto stánky umožní vyhledání spojení i nevidomým osobám.

V části 10 je rovněž zmínka týkající se ukazatelů "Vytvořená hrubá pracovní místa - muži osoba" a "Vytvořená hrubá pracovní místa - ženy osoba":

Realizací předložených opatření se zlepší kvalita dopravní obslužnosti a zvýší se tak mobilita obyvatel dotčených oblastí. Vyšší mobilita znamená mimo jiné i vyšší ochotu obyvatel cestovat za prací, což ve svém důsledku napomůže ke snížení míry nezaměstnanosti, protože jednou z jejich příčin je i špatná dopravní dostupnost s pracovními příležitostmi veřejnou dopravou. Tento problém se projevuje především u skupin obyvatel s nižšími příjmy, kterým kvalitnější doprava přinese nové možnosti při hledání nového zaměstnání.

Tak a teď si tipněte, kolik se plánovalo vytvořit nových pracovních míst?

No nebudu vás dlouho trápit - celkem 4. Ano, čtete správně - čtyři (indikátor "Vytvořená hrubá pracovní místa - muži osoba" předpokládá 2 nová pracovní místa a druhý indikátor rovněž).

V části 12 "Informační společnost" je psáno:

Projekt není přímo zaměřen na rozvoj informační společnosti. Přesto některé z jeho výstupů představují využití nových informačních technologií - jejich využií se projeví především při instalaci samoobslužných informačních terminálů umožňujících získání komplexních informací o možnostech spojení i o aktuálním stavu dopravy v IDS JMK, a to i nevidomým osobám.

Dále jedna perlička. Pokračuje se tímto sdělením, na který navazuje výpis 8 druhů informací - já z nich ale vybírám jen ty týkající se lidí nevidomých.

Jedná se o zařízení umisťované ve vysoce frekventovaných prostorách v interiéru. Cílem zařízení je poskytnout cestujícím informace týkající se IDS JMK. Bude se jednat o následující druhy informací:f) ovládání bude možné pomocí dotekové obrazovky nebo tabletug) zařízení bude uzpůsobeno pro informování zrakově i tělesně postižených občanů.

Poznámka: Tyto dva body spolu s bodem h) moc nenavazují na to, o jaké půjde druhy informací...

Velmi důležitá je část 13 "Udržitelnost".

Této části poněkud nerozumím - uvádí se zde, že financování provozování informačního kiosku v prostorách přestupního terminálu Bystrc, ZOO bude zajištěno z výnosů nájemného z komerčních prostor tam umístěných.

Popravdě řečeno, ačkoliv doposud nebylo v žádosti ani slovo o tom, kde měly být infostánky umístěny, je zde menší rozpor. Proč se mluví o terminálu Bystrc, ZOO, když infostánky (jak už jsem zmínil na začátku) nakonec byly umístěny jinde? Ale budiž, je možné, že tam byl infostánek umístěn také, jen se o tom vůbec nikde nepsalo a potom byl rychle přemístěn jinam.

A navíc - nikde už není zmínka o tom, jak bude řešeno financování ostatních informačních kiosků...

Ale je fakt, že na začátku této části je rozbor toho, co by se stalo, že by projekt nebyl podpořen ze strukturálních fondů EU. Zde se uvádí, že:

a) projekty by NEpokračoval podle plánu

b) doba realizace by se prodloužila

c) projekt by NEpokračoval v omezené míře, ale

d) projekt by byl realizován

Tato pro mne poněkud nesrozumitelná část pokračuje popisem přidané hodnoty projektu, kde se píše:

Rovněž samoobslužné infostánky budou uzpůsobeny tak, aby zde mohli najít informace o spojení i nevidomí cestující.

A v čem že je projekt inovativní? Posuďte sami:

Inovativním prkvem projektu bude nákup samoobslužných informačních zařízení umožňující vyhledání spojení i pro nevidomé spoluobčany. Toto zařízení se doposud v České republice nevyužívá a pro jeho zprovoznění bude vyvinuto speciální ovládání. V případě, že se toto zařízení osvědčí, bude možno je nainstalovat i na další území v České republice i v zahraničí.

Následují části týkající se publicity, veřejné podpory a přílohy.

Monitorovací zprávy

Jdeme do finále, byl jsem zvědav, co bylo uváděno v monitorovacích zprávách.

V rámci první monitorovací zprávy za období 1.10.2007 až 30.9.2008 se uvádí v části 2 "Popis zajištění udržitelnosti projektu" to, že v souvislosti s informačními stánky probíhá reklamační řízení. Část 6 "Přehled kontrol pro ukončení projektu" mne pobavil, je zcela prázdný a kolonka "Nápravná opatření splněna" zůstává napsána následovně "ANO/NE/nápravná opatření nebyla uložena". Nic víc. Asi si mám vybrat.

V dalších třech monitorovacích zprávách už zmínka o informačních stáncích není, pouze se vždy uvádí, že projekt byl rozdělen na tyto aktivity, mezi kterými jsou právě i informační stánky.

K tomu jsem samozřejmě také dostal závěrečnou monitorovací zprávu o realizaci projektu, ta byla za období od 1.6.2005 do 30.9.2007.

V části 2 "Popis zajištění udržitelnosti projektu" se uvádí, že dodávka informačních stánků byla dokončena, pro jejich umístění není zapotřebí stavební povolení ani ohlášení. Dále text pokračuje poznámkou, že pro informační stánky nebyla nutná projektová příprava.

V části 4 jsou uváděny informace o zadávacích řízeních na dodavatele, ovšem náklady na informační stánky uváděny nejsou.

Dále již není o informačních stáncích ani slovo navíc kromě toho, že v každé zprávě je uváděno, že bylo instalováno 5 moderních IS pro cestující (což je jeden z pěti monitorovacích ukazatelů).

Jak už jsem naznačil výše, ukazatel "Zvýšení osob přepravených veř. dopravou" je uváděn v % a výchozí hodnota je 100 %, plánovaná hodnota potom 110 %. No a tento ukazatel je pokaždé splněn, v rámci monitorovacích zpráv je vždy uvedena hodnota u ukazatele "Zvýšení osob přepravených veř. dopravou" 10 % (a to jak ve sloupci "Údaj v rozhodnutí", tak i ve sloupci "Skutečnost").

Je docela zajímavé, že to tak vyšlo krásně na 10 %. Je fakt, že jestliže byla hodnota splněna, tak není co řešit, na druhou stranu se mi nezdá, že by ke zvýšení počtu cestujících přispěl jen tento projekt. Vezmu-li v úvahu, že období udržitelnosti trvalo do roku 2011 a 2. etapa skončila 31.7.2007, tak projekt vlastně měl dobu udržitelnosti v době rozšiřování systému. V červnu 2008 byla zaintegrována oblast Vyškovska-východ, v prosinci 2008 potom Hodonínsko-Břeclavsko. A teprve v červenci 2010 bylo zaintegrováno Znojemsko jakožto poslední velká oblast.

Ačkoliv ukazatel "přepravní výkon v oskm" je trochu jiná jednotka oproti ukazateli "zvýšení počtu cestujících", neboť jej lze definovat následovně: osobokilometr představuje přepravu jedné osoby v osobní dopravě na vzdálenost jednoho kilometru (zdroj: http://www.czso.cz/cz/cisla/0/00/000902/data/0009t014.htm), i tak lze z prezentací o IDS JMK, které si lze dohledat na internetu (například z této prezentace), zjistit, že zatímco v roce 2007 byly přepravní výkony 348 mil. oskm, tak v roce 2008 to bylo 421 mil. oskm, v roce 2009 už 618 mil. oskm, v roce 2010 715 mil. oskm a v roce 2011 794 mil. oskm. V rámci oblastí Brněnsko, Blanensko a Tišnovsko, které byla zaintegrovány jako první, navíc mezi lety 2007 a 2011 narostl objem přepravených osob v reg. dopravě o 16 %. Pravda, v roce 2009 došlo ve všech již zaintegrovaných oblastech k mírnému snížení počtu cestujících, jinak ale počet cestujících dále rostl!

Je tedy opravdu zvláštní, že v rámci monitorovacích zpráv byla prezentována vždy hodnota 10 %, ačkoliv počet cestujících se jistě zvýšil o více procent, mimo jiné právě díky integraci území. Samozřejmě, svůj podíl na tom mohly mít i nové terminály, na jejichž vybudování či rekonstrukci byla poskytnuta dotace, ale...

Pokud vás zajímá, jak to dopadlo s těmi pracovními místy, mám pro vás dobrou zprávu - i tento ukazatel se podařilo naplnit - samozřejmě přesně v plánované hodnotě. No, tak to by mne tedy zajímalo, podle čeho se zjistilo, že byla vytvořena skutečně právě 4 pracovní místa...

Papír snese hodně, jaká je realita?

Celkově se mi jeví z žádosti, že hlavní výhodou informačních kiosků je možnost používání i nevidomými lidmi. No, tak to by mne tedy zajímalo, jak mohl být takový kiosek být komfortně používán nevidomými občany, když ani klávesnice není přizpůsobena na ovládání, tj. nejedná se o klávesnici s braillovým písmem. A mně samotnému se tato klávesnice rovněž nepoužívala moc pohodlně.

Smajlíky jsou hezká věc, ale braillovo písmo by se hodilo více...jak je tedy možné, že to nikomu (poskytovateli dotace) nevadilo?

Nad klávesnicí je sice nejspíš i touchpad, ale ten také moc nepomůže lidem, kteří nevidí.... Nad monitorem potom jsou akustická zařízení. Bohužel nelze se podívat za reklamní panely nad kioskem, ale zřejmě by se tam měl nacházet akustický maják. Mezi akustickými zařízeními by mohla být i videokamera, respektive mikrofon, ten však nejspíš nebyl dle této fotografie instalován ani v počátku provozu těchto informačních stánků. Takže je otázkou, jak vlastně mohli nevidomí lidé s těmito informačnimi kiosky komunikovat, tj. dávat jim hlasové povely. Pravda, displej byl dotykový, ale i tak...

Podařilo se mi najít dokonce časopis pro nevidomé, ve kterém se o informačních kioscích psalo, ale nebylo v něm napsáno více než na stránkách IDS JMK, tj. žádná doporučení pro ovládání.

Na druhou stranu, v knize 10 let IDS JMK jsem nenašel v kapitolách 20 "Moderní technika ve službách cestujícím" a 21 "Informovanost a marketing" o těchto informačních kioscích ani slovo, takže to vypadá, že tyto informační kiosky se moc neosvědčily.

A přeci jsou ty informační kiosky k něčemu!

Mohlo by se tedy zdát, že informační kiosky na hlavním nádraží jsou zcela k ničemu. Omyl, jedno využití přesto mají. KORDIS je využívá jako reklamní plochu a jsou na nich přihrádky pro informační letáčky, které jsou pravidelně doplňovány...

A ještě slouží jako odkladiště prázdných kelímků, ze kterých lidé vypili kávu...

A jeden monitor posloužil jako místo pro "podpis" vandalů...

Závěrem

Celkově mi přijde zvláštní, že jakmile uplynulo pět povinných let, tak se automaty nechaly tzv. chátrat. Tyto informační kiosky jistě stály nemalé peníze, takový přístup je tedy dost zvláštní (a navíc se předpokládalo, že by se mohly osvědčit). -mir-

Aktualizace

Dne 23.6.2015 jsem napsal aktualitu o těchto kioscích, neboť opět fungují.

Použité zdroje informací (pokud již nebyly přímo odkazovány v textu):

ČUMA, Libor. 10 let IDS JMK: 2004-2014. 2. vyd. Brno: Kordis JMK, 2014, x, 127 s. ISBN 978-80-260-6885-3.

Kronika IDS JMK s přehledem vývoje integrace Jihomoravského kraje

Monitorovací zpráva č. 1 o zajištění udržitelnosti projektu

Monitorovací zpráva č. 2 o zajištění udržitelnosti projektu

Monitorovací zpráva č. 3 o zajištění udržitelnosti projektu

Monitorovací zpráva č. 4 o zajištění udržitelnosti projektu

Prezentace význam železnice pro IDS JMK

Závěrečná monitorovací zpráva o realizaci projektu

Žádost o finanční podporu z operačního programu SROP