Letní vlakové cestování po Rakousku - díl třetí - Innsbruck

Jak už jsem zmínil v prvním díle reportáží z letních cest po Rakousku, pro toto léto jsem se rozhodl zakoupit vlakovou jízdenku rakouských drah s názvem Sommerticket, která umožňuje jezdit poměrně svobodně po Rakousku.

Podrobněji jsem o této jízdence již psal v předcházejícím článku, proto již v dalších dílech nebudu psát o pravidlech používání této jízdenky.

Výlet třetí 19.7. - 21.7. 2013 - výlet do Innsbrucku a blízkého okolí (první část reportáže)

Na realizaci třetího výletu do Rakouska jsem se opět domluvil s Jakubem Moučkou, tentokrát jsme se ale rozhodli, že výlet bude i vzhledem k vzdálenosti Innsbrucku víkendový.

Oproti předchozím 2 výletům jsme tentokrát z Brna odjížděli až po sedmé hodině. Bylo to dáno především tím, že jsme vyjížděli v pátek a tedy při použití nočního vlaku do Vídně bychom porušili pravidlo jízdy v pracovní dny až po osmé hodině.

Samozřejmě, vůbec poprvé jsem si tak vyzkoušel náhradní dopravu autobusem z hlavního nádraží na dolní nádraží a v 7:23 jsme odjeli s Jakubem směr Vídeň. Vlak nebyl moc narvaný, ovšem i v případě, že by vlak byl narvaný, moc by nám to nevadilo. Víc nás zajímalo, jestli na stanici Wien Meidling přijedeme včas, dle jízdního řádu a přestoupíme na linku vídeňského S-bahnu. V devět hodin jsme byli na stanici Wien Simmering, ze které jsme odjeli včas a rakouští průvodčí mi potvrzují, že přestup na S-bahn v 9:28 směr Hütteldorf je bez problémů.

Nakonec vlak přijel na Meidling dokonce s náskokem, takže času na přestup na S-bahn je dost. A to je jen dobře, protože v našem zájmu je odjet ze stanice Wien Hütteldorf vlakem ÖBB InterCity 862 do Innsbrucku.

Kritický bod byl tedy zdárně překonán a my v 10:04 odjíždíme směr Innsbruck. Krátce před námi zde zastavil i spoj společnosti westbahn, tím však toto léto asi nikdy nepojedeme. Ačkoliv jsme nastoupili do vozu s kupé, nakonec jsme zvolili prázdnější velkoprostorový vůz. Protože už se ale jedná o klasický vůz, několikrát nám během cesty při průjezdu tunelem zalehnou uši. Jinak je ale cesta poměrně poklidná, v Linzu se střídá vlaková četa, což je poznat zejména na stylu hlášení následující stanice, oproti četě z Vídně nová četa mluví méně srozumitelně.

Vlak soukromého dopravce westbahn na nádraží Wien Hütteldorf

Salzburg opouštíme včas, v 12:53 a následuje průjezd přes Německo. Na této peážní trati ale nikde nestavíme, další stanicí je až Kufstein opět v Rakousku v 14:06. Následuje poslední část naší cesty - do Innsbrucku přijíždíme v 14:51.

Tramvajová linka STB

Po příjezdu do města máme v plánu se svézt linkou s poněkud neobvyklým označením - STB. Nejde samozřejmě o nic ve vztahu se Státní bezpečností, ale jde o zkrácený název tramvajové tratě Stubaitalbahn. Ačkoliv tuto trať už Jakub jednou projížděl, nevadí mu si ji projet ještě jednou, protože tehdy ji projížděl v zimě a tak je zvědav na krásy tratě v létě.

Na tuto tramvajovou linku ale samozřejmě neplatí běžné jízdné v rámci města, je třeba zaplatit za celodenní jízdenku i na zóny mimo Innsbruck. Dohromady jsme tedy zaplatili za jízdenku z Innsbrucku až do Fulpmes a zpět 12,90 €.

Protože ale tramvaj na Fulpmes jede až v 15:47, řešíme v tu chvíli, co v čase do odjezdu. Nakonec vítězí varianta jednoduchá a to jet o spoj dříve, tedy v 15:17 na výhybnu Mutters Kreith.

A volba jet už v 15:17 se ukázala býti opravdu zajímavou. Obousměrná tramvaj typu Flexity se nám zdá nějaká lehce porouchaná, protože v tramvaji je vedro, okna nejdou otevřít a klimatizace nějak moc nejede. Veselý obrázek říkající, že se máme usmívat, protože prostor tramvaje je monitorovaný, je tedy trochu k ničemu. Po chvíli jdu za řidičem, který se vesele baví s 2 cestujícími sedícími přímo za kabinou řidiče, a říkám mu, že klimatizace nějak nefunguje. Odpoví, že by měla jet, že je zapnutá. No budiž, ale proč se tedy pořád potím...

Originální upozornění na to, že vůz je monitorován

Interiér tramvaje Flexity

Po chvíli to nevydržím a jdu opět do prostoru, kde stále sedí dvě starší paní, a prohlásím, že se hodně potím a že to přeci není normální.

To už i ony paní nějak cítí, že se přeci jen potí víc, než je rozumné. Stěžují si tedy za mne řidiči a řidič následně tramvaj restartuje a potom už klimatizace jede. Ne sice ze stropu, jen z prostoru mezi sedadly, i tak už je to ale úleva.

A to už vyjíždíme z Innsbrucku a stoupáme do hor...

První stoupání do hor

Tento oblouk ale zdaleka nebylo všechno. Brzy následoval i velmi zajímavý průjezd přes oblouk po mostě...chvílemi jsem měl pocit, že se jedná o tramvajový Semmering. Na něm nám dokonce řidič krátce zastavil, abychom si mohli udělat v klidu fotku. Celou tu dobu řidič ignoroval upozornění, že se s ním nemáme co bavit a nadšeně si povídal.

Zajímavý most v oblouku

A další most

Cesta se dále kroutí...

Ve čtyři hodiny přijíždíme na výhybnu Mutters Kreith, kde končí ve špičce každá druhá tramvaj. Interval až na konečnou je 60 minut, to nám však moc nevadí, v mezičase si dokumentujeme tramvaj alespoň na této konečné.

Na konečné v půli cesty Mutters Kreith

Budova stanice Mutters Kreith nezapře, že kdysi byla hodně používána...

Tramvaj Flexity před odjezdem směr Innsbruck

Odjezd tramvaje směr Innsbruck

Tramvaj od Innsbrucku směr Fulpmes přijíždí

V 16:32 odjíždíme dále směr Fulpmes. Ani tato část není rozhodně nudná, opět jedeme přes zajímavé mosty, například tento...

Další zajímavý most

Na zastávce Telfer Wiesen mimořádně zastavujeme na asi 8 minut kvůli křižování. Zastavení samozřejmě využíváme pro focení, nejsme však rozhodně sami, kdo toto zastavení fotí.

Pauza na focení i debatu

Nakonec tramvaj z protisměru přijede a řidiči se k našemu překvapení navíc vystřídají. Poté pokračujeme dále na Fulpmes. I nadále platí, že maximální rychlost je 40 km/h, místy je však rychlost omezená i na 20 km/h. Nejzajímavější úsek je těsně před Fulpmes, posuďte sami z videa...

Závěrečný sjezd na konečnou Fulpmes...

Samotná konečná ve Fulpmes ve výšce 936 m n.m. je sice díky závěrečnému klesání trochu níže než nejvyšší bod na celé trati, i tak je to však zážitek. Do odjezdu tramvaje zpět do Innsbrucku zbývá asi 40 minut, jdeme se tedy krátce projít po samotném Fulpmesu.

Horský dům ve Fulpmes

O půl šesté odjíždíme tramvají zpět do Innsbrucku. Po cestě se střídá počasí, chvíli dokonce jedeme úsekem, kde zrovna prší...

Tramvaj na konečné ve Fulpmes...

Odjezd tramvaje směr Innsbruck

Do Innsbrucku jsme navzdory křižování a čekání na jedné stanici přijeli včas, takže vše se stíhá. Ještě krátký nákup v supermarketu na nádraží a potom již v 19:22 odjíždíme vlakem kategorie S-bahn do stanice Matrei. O tom, co jsme zažili dále v pátek večer, v sobotu a v neděli, si přečtete v druhé části této reportáže.