Letní vlakové cestování po Rakousku - díl první

Tímto článkem bych rád zahájil sérii článků, ve kterých se budu zmiňovat o mých letošních výletech vlakem po Rakousku.  

Počet dílů je zatím samozřejmě neznámý, bude hlavně záležet na tom, kolik výletů celkem udělám, očekávám však, že jich bude aspoň pět...

Výlet první 3.7. 2013 - velký a přitom rychlý okruh...

Na realizaci prvního výletu jsem se domluvil s Matoušem Danielkou, ovšem aby z výletu vůbec něco bylo, rozhodli jsme se jet z Brna nočním vlakem do Vídně. Na vídeňském západním nádraží jsme tak byli už v 6:32. Ovšem letní jízdenku Sommerticket jsme doposud neměli, takže jsme nejprve museli vyřídit tuhle formalitu, to však nebyl moc problém, v klientském centru jsem německy požádal o vystavení klientské karty ÖBB a také samozřejmě jízdenky Sommerticket. Chvilka vyplňování formuláře, pak ještě upřesnění nějakých podrobností a hurá, dostáváme předběžnou kartu, ke které budeme vždy ukazovat českou občanku a samotnou letní jízdenku. Vlakové cestování může začít.

Přesto jsme se ale na nádraží ještě pozdrželi a odjeli teprve v 9:36 vlakem Railjet 1162 směr Salzburg. Hned po nástupu do vlaku se zkoušíme připojit na bezplatnou wifinu, ale zatím se to nějak nedaří. Vlak ale odjíždí včas a brzy jede svou maximální rychlostí a to 230 km/h. Ačkoliv je tato maximální rychlost zatím využitá pouze v úseku z Vídně do St. Pöltenu a dále už se pojede pomaleji, je to i tak zážitek...a wifi internet začíná fungovat, takže plánujeme, kudy dále pojedeme a je jasno...

V Raijetu z Vídně do Salzburgu...

V Salzburgu jsme v 11:58 a v mezičase, který máme na přestup do vlaku ÖBB InterCity 690 směr Villach, si všímáme, jak se i v tomto městě postupně předělává nádraží a proto jsou používané jen některé koleje...

Salzburg - nádraží (vpravo od německého vlaku je část nádraží stále ve výstavbě)

Náš další vlak je tedy vlak do Villachu a na rozdíl od trati z Vídně do Salzburgu na této trati vlaky Railjet nejezdí a tudíž si nemůžeme užít wifi připojení. Naší starostí je tedy spíš najití nějakého volného místa a potom samozřejmě i pozorování krajiny. Ta je naopak ve srovnání s tratí z Vídně do Salzburgu zajímavější a během cesty se nám nabízejí zajímavé pohledy na krajinu včetně zasněžených vrcholků. Ale také pohledy na řeky, u kterých jsou patrné následky nedávných povodní.

Celkově byla cesta na této trati zpočátku pomalejší, ovšem za stanicí Bad Gastein a auto-tunelem je už trať rychlejší a vlevo od nás jsou patrné zbytky staré trati...

Zajímavý pohled na osídlení v údolí pod tratí...

Pohled v létě na zasněžené hory byl zajímavý...

Pohled z nové trati na zbytky staré tratě...

Do Villachu jsme přijeli v 14:43 a náš další vlak je opět Railjet, tentokrát směr Vídeň číslo 632 s obchodním návzem "easybank". V něm samozřejmě funguje wifina, což se mi docela hodí, protože jeden můj kamarád potřebuje něco nutně naléhavě vyřešit a je rád, že si můžeme zatelefonovat po Skypu. Nicméně, je třeba říct, že spojení nebylo vždy úplně stabilní, takže wifinu v Railjetu doporučuji spíš na vyřízení e-mailů nebo prohlížení zpravodajství než na vyřizování hovorů po Skypu.

Budova nádraží ve Villachu

Railjet ve Villachu směr Vídeň...

S Matoušem však až do Vídně tímto spojem nejedeme, jedeme pouze do stanice Bruck an der Mur, která je také v rekonstrukci a kde čekáme na další Railjet, který jede v 18:03 směr Vídeň. Ovšem ani tímto spojem nejedeme až do Vídně. V 18:46 vystupujeme ve stanici Semmering, kde za pět minut přijíždí osobní vlak směr Payerbach-Reichenau. V tomto vlaku se loučíme. Zatímco já potřebuji jít ve čtvrtek opět do práce, Matouš má několik dní volno a zůstává tak přes noc na Semmeringu (vystupuje ve stanici Eichberg). Já tedy už jen sjíždím po krásné horské trati do údolí do stanice Payerbach-Reichenau, kde přestupuji na osobní vlak č. 2266 do Vídně. Ačkoliv tento vlak dále jede z Vídně směr Břeclav, bohužel končí ve stanici Bernhardsthal a to je do Břeclavi moc daleko, abych stíhal poslední rychlík do Brna...

Nedá se nic dělat, musím tedy jet jen do stanice Wien - Meidling. Jelikož však do odjezdu nočního vlaku do Brna zbývá hodina a půl, rozhodl jsem se vyzkoušet jít pěšky z této stanice na západní vídeňské nádraží, protože jde o výchozí stanici nočního vlaku a tudíž věřím tomu, že si spíš obsadím místo. Přesto si ale raději na informacích přímo ve stanici beru mapu a ještě se ptám, jestli je možné tuto trasu bezpečně zvládnout. Reakce je poněkud nečekaná: "Eh, pěšky?" Tutéž reakci slyším od jednoho manželského páru, ti mi však potvrzují moji domněnku, kudy mám jít..no, zdá se, že Vídeňáci asi neradí chodí takové vzdálenosti...

Nicméně, počasí mi přeje a tak mi procházka moc nevadí a za asi 35 minut jsem na vídeňském západním nádraží, odkud v 22:16 odjíždí noční rychlík 406 Chopin.

Teoreticky jsem měl být v Brně v 0:55, ovšem díky zpoždění vlaku EN 476 Metropol z Budapeště a nutností prohodit část vozů mezi těmito vlaky do Brna přijíždím deset minut po jedné a samozřejmě noční rozjezdy jsou dávno pryč...a protože další rozjezd jede až ve dvě, strávím poněkud nedobrovolně asi 40 minut v noční čekárně... Domů se tak dostávám skoro o půl třetí.

I přes tento problém s pozdějším příjezdem jsem však s výletem spokojen a těším se na další...-mir-

Poznámka: Všechny fotky jsou od Matouše Danielky, který se mnou cestoval a touto cestou mu děkuji za jejich poskytnutí.