Sáňkování ve švýcarském stylu

Tahle zima radovánkám na sněhu příliš nepřeje. I když v noci z 11. na 12. února přes noc napadl sníh a Brno se pokrylo aspoň na chvíli do zimního kabátku, bylo to málo. Zvu Vás na sáňkářský výlet do Švýcarska (a na závěr na pivo).

Nepamatuji si přesně loňskou zimu, ale letošní zima nenabízí zatím mnoho možností pro městské sáňkování (či kousek za Brnem na oblíbeném výletním místě pod Útěchovem). A pravděpodobně již nenabídne, když na začátku únoru bylo výrazně tepleji než obvykle a 22. února je v poledne 10 °C. To však neznamená, že svým dětem nebo prostě jen sobě nemůžete nabídnout možnost si užít sáňkování. Pravda, levné to nebude, ale za ten zážitek to stojí.

Švýcarská konfederace je země mnoha možností. Návštěvu této alpské země si užijete prakticky v kterémkoliv ročním období. Avšak pouze v zimě se nabízí možnost si zasáňkovat na silnici, která jinak v létě slouží normálně autům. Řeč je o úseku silnice mezi vesnicemi Bergün a Preda. V zimě sem auta nesmí a tak je jediným způsobem dopravy mezi těmito dvěma vesnicemi vlak. Anebo sáňky - v Predě začínáte v nadmořské výšce téměř 1 800 metrů nad mořem, Bergün je lehce pod 1 400 metry nad mořem. A klesání je velmi pozvolné, celá trasa této neobvyklé sáňkařské dráhy je 6 km. A komu by ani toto nestačilo, může ještě využít sáňkařské dráhy přímo nad Bergünem, kde je další dráha o délce 4 km. A vzhledem k tomu, že železnice, která je tedy mezi zmíněnými vesnicemi jediným dopravním prostředkem, je součástí tratě, po které jezdí legendární vlak Glacier Express ze Svatého Mořice do Zermattu, respektive Bernina Express z Churu / Landquartu až do italského Tirana, bude jízda vlakem i na sáňkách něčím, na co budete dlouho vzpomínat. Sáňkařský vlak jezdí mezi Bergünem a Predou každou hodinu od přibližně jedenácté hodiny dopolední do deváté hodiny večerní, cesta nahoru trvá jen 17 minut. Běžné spoje kategorie InterRegio (které mají i fotovůz s elektricky ovládanými okny) samozřejmě jezdí také, takže vlakem se dostanete na začátek další jízdy na sáňkách každou půl hodinu. V opačném směru samozřejmě vlak "režijně", tedy bez cestujících.

Celkově je tato neobvyklá sáňkářská dráha otevřena každý den od 9:00 do 23:00, jen v pondělí je otevřena jen do 17:00. Dráha je samozřejmě osvětlená, takže kouzelné noční sáňkování je možné!

Jak se tam dopravit?

Odpověď je jednoduchá a z povahy věci zcela jednoznačná: vlakem, jak jinak. Z Moravy přes Břeclav a Vídeň, z Prahy přes České Budějovice a Linec. V tomto městě se již cesty spojují a vlakem railjet pojedete přes Innsbruck a Sargans až do Churu. V tomto městě, případně jeho blízkém okolí doporučuji najít ubytování, protože v samotné vesnici Bergün bude patrně méně možností přes Airbnb či Booking. Cesta do vesnice Bergün netrvá z Churu ostatně moc dlouho, přímý vlak z Churu jede do vesnice Bergün hodinu a čtvrt. Příjemným bonusem tohoto ubytování je možnost si vychutnat dvakrát často fotografovaný ikonický Landwasser Viaduct nedaleko vesnice Filisur. Úsek Preda - Bergün je celkově velmi zajímavý, čeká Vás série spirálových tunelů, smyček a kamenných viaduktů vybudovaných kolmo na osu údolí. Inu, Rhétská dráha má prostě co nabídnout (a samozřejmě nabízí i promovideo k sáňkařské dráze, viz níže). Přitom ji však nevyužívají jen turisté, o čemž svědčí frekvence běžných vlaků kategorie InterRegio bez nutnosti doplatku.

Z Vídně / Prahy můžete navíc využít noční vlak do stanice Sargans, kde přestoupíte na vlak do Churu (oba vlaky se v Linci spojují).

Zůstat na místě nebo objevovat další místa?

Kolik dnů strávíte vlastním sáňkováním, je na Vás. Pobyt si však můžete prodloužit cestou přes legendární Berninu, konkrétně stanici Ospizio Bernina, což je nejvýše položená železniční stanice v Evropě (2 256 metrů nad mořem a jen o kus výše (2 330 metrů nad mořem dle cedule) je nejvyšší bod silnice, která také prochází přes toto území), kam se můžete vlakem dopravit bez jakýchkoliv doplatků k jízdence Swiss Pass či InterRail. Do italského Tirana se dá dostat i na jízdenku Deutsche Bahn z jižního Německa. Potom už je to jen na Vás. Já jsem loni v září využil tratě přes Berninu pro cestu do Milána a dále až do Verony, odkud jsem druhý den odjel vlakem přes Brixen k Brennerskému průsmyku a dále na Innsbruck. Stoupání nebo klesání vlaku z / do Tirana postupně k nejvyššímu bodu cesty Ospizio Bernina je ohromující. Nejedná se navíc o ozubenou železnici! Milovníky technických staveb potěší na závěr (nebo na začátek) unikátní kruhový viadukt u Brusia.

Časová náročnost výletu je tedy celkově minimálně (pro alespoň jeden den sáňkování):

a) v případě cesty tam a hned zpět na otočku nočním vlakem tři dny. Noční vlak Vás dopraví ráno do Švýcarska, večer se můžete vracet zpět. Pokud takto pojedete, ušetříte za nocleh v hotelu, ale počítejte s tím, že v obou případech přijedete třetí den spíše dopoledne (v případě Brna v ideálním případě krátce po půl deváté ráno, v případě Prahy až skoro v jedenáct hodin dopoledne), takže jen v případě cesty do Švýcarska můžete vyrazit tzv. po práci. Nevýhodou je nemožnost si užít sáňkování za tmy.

b) v případě plánu si užít celý den na sáňkách s noclehem v Churu a druhý den jen částečně je časová náročnost 4 dny a to při využití nočních přesunů.

c) pokud chcete jet v klidu přes den a obdivovat krásy Rakouska po cestě (zvláště za Innsbruckem je trať velice pěkná), pak počítejte se třemi dny. Pokud si výlet protáhnete přes Berninu až do Verony (z tohoto města je cesta na Brennerský průsmyk lepší), pak počítejte se 4 dny na cestě.

Kolik to bude stát?

Už na začátku jsem napsal: levné to nebude, ale za zážitek to stojí. Nejflexibilnější jízdenkou pro vlastní cestu je jízdenka InterRail Global Pass - lze pořídit ve flexi-variantě na 4, 5, 7 (během 1 měsíce) 10 či 15 dnů (během 2 měsíců). Ceny za celoevropskou verzi začínají od 246 € pro dospělého v druhé třídě. Děti do 12 let neplatí v případě varianty Global Pass nic, držitel jízdenky Global Pass může vzít až dvě děti ve věku od 4 do 12 let. Tato jízdenka Vám umožňuje ve zvolených dnech cestovat vlakem po celé Evropě. Výhodou jízdenky je i možnost jet nočním vlakem z Vídně / Prahy do města Sargans. Tyto cesty však vyžadují doplatek za lůžko.

Jízdenka InterRail samozřejmě platí i ve zvláštních sáňkařských vlacích, jediným doplatkem na místě je půjčovné sáněk ve výši 19 franků na osobu (sleva na jízdenku InterRail či Swiss Pass, jinak 39 franků) v případě půjčení od Club 99. Firma Mark Sport Vám zapůjčí na den sáňky od 11 franků, při nákupu online dopředu ušetříte 15 %.

Důležitá poznámka k jízdence: Jízdenka InterRail Vám dále neumožňuje využívat městskou hromadnou dopravu (tedy například v Churu).

Pokud byste chtěli skládat jízdenky a nevyužít nabídky InterRail (například proto, že nemáte zájem se podívat až do Verony), pak lze ceny mírně snížit. Z Brna do Buchsu si můžete pořídit jízdenku Českých drah, která začíná na částce cca 1 000 Kč (z Brna do Churu bohužel nejde pořídit zvýhodněnou jízdenku). Pokud byste chtěli cestovat nočními vlaky, je třeba počítat s tím, že jízdenka na noční vlak z Prahy do Churu včetně jednoho lůžka ve třílůžkovém kupé začíná na částce od 1 800 Kč, z Vídně do Sargansu od částky asi 1 300 Kč). Jednodenní jízdenku platnou po celém Švýcarsku včetně městské hromadné dopravy seženete od 52 franků (tedy od cca 1 200 Kč), její cena se ale různí, takže ve výsledku se nakonec může vyplatit InterRail.

Celkově se tedy nejedná o levný výlet, ale pokud chcete sebe nebo Vaše děti potěšit netradičním sáňkováním, pak neváhejte. Bohužel i ve Švýcarsku poznáte, že letos je slabší zima. Svědčí o tom zkušenost kamaráda, který si letos chtěl vyzkoušet sáňkování v oblasti pod Jungfrau ve výšce 2 tisíce metrů nad mořem. Kvůli nedostatku sněhu ale nemohl, takže už podruhé s kamarádem sáňkoval na Predě. Sáňkovali však jen na dvou třetinách dráhy, v části chyběl sníh.

A na závěr pozvání na pivo

V úvodu textu jsem zmínil, že Vás kromě výletu za sáňkami zvu i na pivo. Ačkoliv se nepovažuji za znalce pivních stylů, jedno pivo u mne většinou vyhraje, je-li někde k dispozici. Pšeničné. Weizen Blanche sice spadá pod koncern Carlsberg, ale to jsem loni v září při třídenním výletu s jízdenkou InterRail neřešil, respektive nevěděl. Při čekání na vlak v Buchsu jsem měl čas na návštěvu supermarketu a po chvilce vybírání jsem zvolil tohle švýcarské pšeničné. A nelitoval jsem. Tak na zdraví! Prost! -mir-