Makáme ... 75 % sleva na jízdném ... ale za jakou cenu?

28. 06. 2018 9:41:31
Už je to nějaký ten týden, co se na nás z billboardů usmívá premiér Andrej Babiš a snaží se nás s roztaženýma rukama, jež rozhazují, přesvědčit kampaní, že jeho vláda maká. A důkazem je i sleva 75 % na jízdné. Má to ale pár vad.

Pojďme si ty vady nyní představit ve třech bodech a následně rozebrat. Některé výhrady k záměru poskytovat jízdné pro studenty a důchodce zcela zdarma ve vlacích představili už pánové Sůra a Šindelář v článku "Čirý populismus aneb sedm důvodů, proč by neměl být vlak zdarma" na zpravodajském serveru Zdopravy.cz.

Můj článek je však pohled na záměr zavést slevu 75 % z jízdného, ke které se nějakým způsobem pan premiér dopracoval. I na tento záměr reagoval server Zdopravy.cz článkem "Populismus a projedené peníze. 7 důvodů, proč státní slevy uškodí dopravě". V něm byly představeny některé argumenty. Já nabízím ve svém článku tři body, které mi osobně vadí na tomto záměru.

1. Kdo to vlastně chtěl aneb krátký exkurz do historie této myšlenky

2. Jaké že budou náklady aneb obě strany mince ...

3. Kdo z toho bude profitovat a kdo ostrouhá?

Článek zakončím bodem 4 s názvem "Co dále aneb skromné vize ...". Předem upozorňuji, že jde o delší čtení, ne však náročné.

Nuže, přejděme k věci, tedy k jednotlivým bodům:

1. Kdo to vlastně chtěl aneb krátký exkurz do historie této myšlenky

Když se podíváme do volebního programu hnutí ANO pro volby do Poslanecké sněmovny 2017, najdeme v něm sice kapitolu Doprava na stranách 18 až 19, ale už ani slovo o tom, že hnutí ANO chce nabídnout takové slevy! Vážně. Takže odtud to nepochází.

Zmínku o záměru poskytovat slevu z jízdného nenajdeme ani ve "slavné" knížce "O čem sním, když náhodou spím", o které Andrej Babiš před časem na přednášce na půdě VŠE prohlásil, že by mohla být povinnou literaturou. Na této debatě si navíc Andrej Babiš vyslechl od studentů dotaz na závěr proč vlastně zavedl tu slevu na jízdné a jestli k tomu má nějaké racionální odůvodnění. Odpovědí bylo:

"Racionální důvod je ten, že to máme v programu, myslel jsem, že budou studenti rádi," komentoval Babiš. "Nezavděčíte se všem," uzavřel debatu děkan Ševčík.

Moment, v jakém programu? Pokud mluvíme o volebním programu, tak v něm zmínka o slevě není. Hezký protimluv.

Takže podle všeho to vypadá, že se jednoho krásného dne pan Andrej Babiš probudil, procitl ze snu a řekl si, pojďme dát studentům a důchodcům slevu. A pak se tato myšlenka dostala do programového prohlášení vlády z osmého ledna 2018. Pokud přimhouříme oči a uděláme rovnítko mezi výrazem "programové prohlášení vlády" a "program", lze konstatovat, že to pan Andrej Babiš v programu má. Ale dobrá, připouštím, že tohle je trochu slovíčkaření, ale spíše pod pojmem program rozumím právě onen volební program, nikoliv programové prohlášení vlády, ve krerém se doslova psalo:

Vláda přijme rozhodnutí, které za stanovených podmínek umožní bezplatné užívání osobní železniční dopravy pro žáky a studenty do dovršení věku 26 let.

Tehdy se tedy ještě uvažovalo o zavedení plošného jízdného zdarma na vlak. V květnu vzniklo nové prohlášení vlády (protože došlo ke spojení s ČSSD) a v něm je uvedeno:

Vláda zavede nejpozději do konce roku 2018 slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory nad 65 let, žáky a studenty do dovršení věku 26 let.

Takže najednou obrat, nově bude jiná sleva. Nutno ale podotknout, že z takto obecně formulované fráze není jasná výše slevy, se kterou pak přišel Andrej Babiš na billboardech. Ale to jsme se stejně brzy dozvěděli. Každopádně, v tuto chvíli mají studenti do 26 let nárok na žákovské jízdné. Někteří dopravci navíc studentům poskytují ještě své slevy navíc. A senioři nad 65 let také mají slevy.

Tak kdo to vlastně chtěl?

A ještě jedna perlička. Bylo to právě hnutí ANO, které se v čele koalice se Starosty, ODS a Nezávislými Středočechy rozhodlo v listopadu 2016 zrušit proplácení žákovského jízdného ve Středočeském kraji. Toto proplácení přitom fungovalo od školního roku 2009/2010. Tehdy k tomu byl zveřejněn tento výrok:

„V koalici jsme se shodli, že školní jízdné, které je krajem vypláceno, je nespravedlivá a duplicitní sociální dávka. Kraj tu není od toho, aby vyplácel sociální dávky. Těch čtyřicet milionů, o které se jedná, se dá využít efektivněji. Třeba na vybavení do mateřských škol nebo do středních škol,“ prohlásila středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO).

Jasně, byla to společná domluva. Nicméně je zde patrný názorový obrat v rámci hnutí. Na úrovni kraje se proplácení jízdného zruší, ale na úrovni státu chce hnutí ANO rozhazovat peníze oknem.

Dodatek ze dne 19. února 2019: V těchto dnech začíná připouštět ČSSD, že by slevu na jízdném zrušila. Nutno však dodat, že ČSSD byla s návrhem na zavedení jízdného zdarma první, jen si to pak hnutí ANO šikovně vypůjčilo a přivlastnilo. V programu se dokonce psalo:

V první řadě není spravedlivé, když lidé doplácejí na to, že v jejichobci není školka, škola nebo nemocnice.

2. Jaké že budou náklady aneb obě strany mince ...

V článku Jana Sůry "Z jízdného zdarma má být sleva 75 % ve vlacích i autobusech. Za 6 miliard ročně" na serveru Zdopravy.cz se uvádí:

Zatímco dosud stát ročně na tyto kompenzace vydává kolem čtvrt miliardy korun, zařazením seniorů a většiny populace do 26 let do systému zlevněných jízdenek utratí mnohem více. Materiál počítá s šesti miliardami korun což by mělo pokrýt snížení ceny lístku a tím tržeb ve vlacích i autobusech.

Andrej Babiš sice tvrdí, že peníze si na toto opatření vezme z nevyužitých peněz, které se nahromadily od roku 2008.

V den jmenování vlády Andrej Babiš navíc tvrdí:

„Naše vláda bude bojovat proti korupci, proti plýtvání, proti byrokracii, chceme mít efektivní stát. Naše vláda udělá všechno pro to, aby naši lidé měli lepší život. Potenciál našeho národa, naší země je obrovský. Máme na to, abychom se vrátili na špičku Evropy. Tam, kde jsme byli za Masaryka,“ tvrdí Babiš.

Opravdu je jízdné se slevou 75 % neplýtvání?

Pan Babiš navíc k tomuto plánu zapomíná dodat, že v reálu vzniknou i náklady dopravcům v souvislosti s přeprogramováním systémů. Velmi stručně to třeba připouštějí České dráhy v článku "Studenti a důchodci získají na jízdném slevu", ve kterém se uvádí:

V souvislosti s novými slevami se budou muset ladit i IT systémy.

Takové ladění samozřejmě vezme nějaký čas a lidskou energii. Místo toho by mohly České dráhy a nejen tento dopravce investovat peníze do investic trvalejšího charakteru. Nepřímo mi informaci o nákladech také potvrdil i jeden člověk z Českých drah a také e-mailem Jan Medveď, vedoucí odboru legislativy a mezinárodních vztahů ve společnosti ČESMAD BOHEMIA.

Naprogramování systémů tedy není něčím snadným, co se dá udělat z fleku za hodinu. Vzpomeňme si schválně, že loni na podzim trvalo nějakou dobu FlixBusu naprogramování slev pro ZTP/P a žáky.

Navíc načasování změny je trochu nešťastné. Zatímco ke konci roku, kdy se mění obecně jízdní řády v Evropě, dopravci často přijdou i s novou nabídkou, respektive změnou v tarifu (například je to patrné z článku "Jízdní řád ČD 2015: Tarif a služby"), na začátku září obvykle změny nepřicházejí. Se změnou grafikonu a také zaváděním novinek v tarifu jsou samozřejmě spojeny náklady. Tedy, jestliže nyní mají dopravci připravit změnu v tarifu na září, vznikou jim patrně další náklady.

Náklady na zavedení jízdného se slevou 75 % tedy nejsou jen o proplácení kompenzací, ale i o nákladech dopravců, kteří v České republice podnikají. Takové náklady pak můžou dopravci promítnout například do cen pro dospělé. Navíc chce ministerstvo dopravy přijmout šest lidí na kontrolu dopravců, zda nepodvádějí a nevykazují nereálná čísla. To máme další náklady spojené s tímto nápadem. Tato sleva tedy rozhodně nebude levná. A je otázkou, jestli tento počet bude stačit. Už dnes v některých příměstských vlacích nejezdí průvodčí, lidí je málo. Opravdu bude šest lidí stačit?

Dopady pro koordinátory integrovaných dopravních systémů

Navíc s novým systémem slev dojde k narušení tarifů v rámci integrovaných systémů. Není tedy divu, že třeba ROPID argumentuje tím, že pokud by sleva měla platit už od června (což byl původní termín), znamenalo by to vícenáklady a další komplikace. Samozřejmě taková změna vyvolá problémy nejen v okolí Prahy, ale i jinde. Takže hned tu máme další náklady spojené s úpravou tarifů. Například v rámci Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje existuje univerzální jízdenka, která je ve verzi pro dospělé a pro žáky, kteří cestují v určitém úseku mezi školou a domovem. I tato jízdenka, respektive její verze pro žáky, pravděpodobně dozná změn. Opět další náklady. A dost možná i verze dospělácká, protože možná bude nutné sestavit verzi pro seniory. Ta ale bude pravděpodobně stejná.

A když to tak vezmu, docela pravděpodobně se budou muset i řešit běžné jednorázové jízdenky, protože když pojede někdo například autobusem z Pohořelic do Znojma, může si samozřejmě koupit jízdenku až u řidiče, ale také si může obstarat jízdenku v rámci předprodeje. A právě tyto jednorázové jízdenky z předprodeje bude nutné docela určitě nějakým způsobem adaptovat na změnu.

A náklady bude mít pravděpodobně i například Dopravní podnik města Brna, který prodává vícezónové jízdenky (tedy jízdenky pro delší cesty) prostřednictvím jízdenkových automatů. I ty bude nutné nějakým způsobem předělat.

A samozřejmě se taková úprava bude týkat i Dopravního podniku hlavního města Prahy, jehož automaty také poskytují poměrně široký sortiment jízdenek.

Předělávat (a samozřejmě i tisknout znovu ve velkém) se budou muset i ceníky, například ceník ODISu či tarifní leták ODISu jistě projde změnou. Předělat se bude muset i ceník IDS JMK.

Další náklady patrně nastanou díky tomu, že některá města nebudou chtít zůstat pozadu. Už teď plánuje zlevnit jízdné pro studenty a seniory Liberec. Nic proti tomuto nápadu, ale cílem je údajně zabránit tarifnímu absurdistánu. Pro představu zde citujme část z článku o tomto plánu, který vyšel na iDNES.cz.

„Zavedení vládních slev v praxi znamená, že například třicetidenní studentská jízdenka z Chrastavy do Liberce, která je v systému IDOL a vztahuje se na ni vládní opatření, by stála 165 korun. Zatímco třicetidenní studentská jízdenka pro tarif MHD v Liberci by přišla na 290 korun. Je proto nutné a logické tyto tarify sjednotit. Jinak tu bude absurdistán. Vládní sleva by totiž platila jen do první zastávky na území Liberce a po městě by pak přestala platit,“ říká Zámečník.

Zní to fajn, logické to dejme tomu je, ovšem do chvíle, kdy se z článku dále dozvíme, že primátor Liberce Tibor Batthyány za hnutí ANO by rád od vlády kompenzace za toto gesto.

Na první pohled líbivé gesto má ale svá negativa. Dopravní podnik tím přijde na tržbách o více než deset milionů ročně.

„To je samozřejmě vysoká částka. Budeme chtít po vládě kompenzace. Jednáme i v souladu s Libereckým krajem, který nás vyzval ke sjednocení tarifů s ostatními dopravci, jinak pozbude integrovaný systém veřejné dopravy smysl,“ dodal Batthyány. Slevu 75 procent pro studenty a důchodce by tak měl ve své MHD zavést i Jablonec, Česká Lípa a Turnov.

Na tento nápad v Libereckém kraji už samozřejmě nejsou kalkulace, kolik bude stát, ale celkově asi podvědomě tušíme, že onen nápad jen tak vzít peníze, které nejsou využité, bude nákladnější než si možná pan Babiš myslel. Nápad zlevnit výrazně autobusy a vlaky pro studenty a seniory tak přinese náklady nejen státní kase, ale i samotným dopravcům a koordinátorům integrovaných dopravních systémů. Opravdu by nešlo tyto peníze využít smysluplněji?

A aby toho nebylo málo, v Havířově by rádi zavedli jízdné zdarma pro studenty a seniory. V tomto případě ale město nechce, aby stát tento výdaj platil. Budiž, nemám výhrad, jen se sluší zmínit, že cílem podle primátorky Havířova následující:

"Chceme zajistit výhodné podmínky také pro cestující MHD provozované na území města, na které se nařízení vlády nevztahuje," vysvětluje havířovská primátorka Jana Feberová.

V tomto případě vlastně jde o adaptaci na to, že Havířovem projíždí příměstské linky, které obsluhují některé zastávky a nabízejí tak rychlejší spojení k MHD, která po stejné trase obslouží více zastávek. Díky plánované slevě by ale byly levnější než MHD.

3. Kdo z toho bude profitovat a kdo ostrouhá?

Na začátek se vrátíme k článku "Čirý populismus aneb sedm důvodů, proč by neměl být vlak zdarma".

Citujme si důvod číslo 5:

5. Železnice zdarma je diskriminační
Zavedení jízdného zdarma pro studenty a seniory nad 65 let vypadá sice jako plošné, pro všechny ale rozhodně nebude. Zvýhodní pouze část obyvatel, která bydlí v blízkosti železnice a využití vlakových spojů je pro ni výhodné. Ostatní budou dál platit za autobus. Je to nespravedlivé.

Výhradou k bezplatnému jízdnému ve vlacích bylo to, že z této výhody budou profitovat jen ti, kteří bydlí poblíž vlaku (či jej používají v rámci cesty, dejme tomu lidé z okolí Blanska, kteří přijedou autobusem k vlaku a dále pokračují vlakem do Brna / Prahy). A ještě více z výhody budou těžit ti, kteří bydlí u vlaku, který jezdí často, je komfortní a rychlý.

Podobnou výhradu lze ale říct i u onoho jízdného se slevou 75 % pro vlaky a autobusy. Opět z něho budou profitovat především lidé, kterým do místa bydliště jezdí autobus i o víkendu. To není problém v Jihomoravském kraji, ale zkuste si například bydlet ve Vojtěchově, vesničce nedaleko Nového Města na Moravě a vypravit se právě do Nového Města na Moravě. O víkendu nemáte šanci bez auta. O moc lepší to není ani přes pracovní dny. Dva spoje za den s přestupem v Bystřici a to ráno a odpoledne. Jestli se večer chcete vrátit z kina, nemáte šanci, jeďte autem.

U Vysočiny ještě zůstaneme. Pokud si myslíte, že si polepšíte tím, že budete bydlet poblíž Havlíčkova Brodu (tedy města na významné trati z Brna do Prahy) v městské části Termesivy, tak na to zapomeňte. O víkendu sem prostě místní MHD (linka 6) nejezdí. A to nejsme ani 4 km daleko od centra tohoto města.

Nebo další příklad: vesnice Polště nedaleko Jindřichova Hradce. O víkendu žádné spojení do Jindřichova Hradce, v pracovní dny existují spojení, jenže poslední autobus jede v 16:35 do této vesnice. Lepší to nemají ani třeba lidé bydlící v Kolném nedaleko Českých Budějovic. O víkendu na nákup nebo za příbuznými do Budějovic? Bez auta nemáte šanci. O víkendovém spojení s krajským městem si mohou nechat zdát i třeba lidé z Kaliště u Lipí u Českých Budějovic. A co teprve Dolní Vltavice u vodní nádrže Lipno, které jsem v létě 2013 navštívil v rámci výletu do Rakouska? Nějaké večerní spojení z Českých Budějovic - zapomeňte! Přitom zde není málo rekreačních zařízení. Ale jak se sem / odtud člověk má dostat o víkendu? Bez auta nemáte šanci ...

A což teprve kdybyste snad chtěli jet na návštěvu do Troškových slavných Hoštic nedaleko Strakonic, tak nemáte šanci. Pravda, do nedaleké zastávky vlaku se dá dojet vlakem, ale dále už musíte po svých.

Lépe na tom ale nejsou ani některé vesnice v okolí Plzně, například Dolní Vlkýš. Opět, o víkendu není spojení, v pracovní dny na nějaké večerní spojení z Plzně zapomeňte. A to je přitom tato obec vzdálená přibližně 10 km od centra Plzně. Lépe na tom nejsou ani lidé v Kostelci. O víkendu a spojení do Plzně? Ale no tak. Od centra Plzně jsme přitom vzdáleni cca 20 km.

A co teprve třeba lidé v okolí Plané u Tachova? Spojení do Prahy lidé z Plané mají, ale pokud nemáte auto, tak se o víkendu do vesnice Týnec nedostanete. V pracovní dny mají lidé pro jistotu do Plané spojení, ale jen ráno do Plané. Odpoledne prostě nic.

Ani Zlínský kraj na tom není o moc lépe. Zkuste si bydlet v horské obci Pulčín nedaleko Horní Lidče a zkuste se dostat o víkendu do Vsetína. Nemáte šanci. A v pracovní dny vám poslední spoj ze Vsetína jede s přestupem kolem třetí hodiny odpolední.

Třebaže tedy jsou dálkové vlaky do Prahy jedoucí například přes Vsetín či Planou určitou páteří dopravního systému, bez vazby na ostatní regionální dopravu tyto vlaky neposkytnou výhodu těm, kteří nebydlí přímo u železnice. Jak upozornil Ing. Tomáš Tužín ve své přednášce na konferenci Česká železnice v epoše 4.0 (které jsem se rovněž zúčastnil), „kostrou“ systému musí být hustá síť regionálních železnic / tramvají, dálkové tratě jsou nutné jako „páteř kostry“, ale samy o sobě regionální dopravu nikdy nevyřeší. V mnoha místech České republiky tedy máme "páteř", ale bez navazujících "obratlů".

A i když existuje IDS v Karlovarském kraji, existují i v tomto kraji obce s nedostatečným spojením. Malá vesnice Nová Víska nedaleko Karlových Varů má spojení do krajského města dvakrát v pracovní dny, ale o víkendu už je bez spojení. Podobně na tom je vesnice Nivy, která má jedno spojení ráno do Karlových Varů a jedno spojení odpoledne zpět. Ale jen v pracovní dny.

Výše jmenované obce jsem vybral náhodně pro test, jestli se z nich dá dostat o víkendu do spádového centra. Má osobní zkušenost s těmito obcemi samozřejmě neexistuje, ale pokud mám vyjmenovat jednu vesnici, kde jsem nedávno byl (kromě v článku již zmíněné obce Dolní Vltavice), tak jsou to Zaříčany nedaleko Čáslavi. V pracovní dny do této vesnice aspoň něco jezdí, ale o víkendu? Prostě nic. Nepomůže vám ani dojít asi kilometr a půl z obce k zastávce na silnici z Bílého Podolí do Zbyslavi, kde jsem před časem v pátek večer vystoupil a dále už musel jít pěšky po svých. Lépe na tom není ani třeba vesnice Grunta u Kutné Hory. Také o víkendu bez spojení.

Tedy, na slevě z jízdného budou profitovat třeba lidé v Jihomoravském kraji či v Libereckém, ale ne už lidé v mnoha obcích kraje Vysočina, Jihočeského kraje či Plzeňského. Příklady špatného spojení obcí se spádovým centrem jsou však i případy v Karlovarském, Středočeském a Zlínském kraji.

Pokud tedy Babiš tvrdí, že:

Naše vláda udělá všechno pro to, aby naši lidé měli lepší život...

... tak je třeba něco dělat s dopravní oblužností. Podobných příkladů nedostačné dopravní obslužnosti bychom našli mnoho. Zde se sluší připustit, že Andrej Babiš (nebo jeho lidé, kteří s ním psali jeho knihu) si je těchto problémů vědom a upozorňuje na ně v rámci své knihy a ukazuje příklad ze Švýcarska. Problém s dopravní obslužností je zmíněn i stručně ve volebním programu hnutí ANO. Částečně už se to řeší například pomocí projektu RUMOBIL v Jihočeském kraji, nicméně v tomto případě jde o test, jestli má linka z Kaplice nádraží přes Besednici a Soběnov do Benešova nad Černou smysl.

Pravda je, že vytvořit dopravní mikrosystémy v rámci obcí s podporou státu (jak navrhuje Andrej Babiš ve své knize na straně 211) není akce ze dne na den (koneckonců i zaintegrování celého Jihomoravského kraje trvalo několik let a není to jen o penězích, ale také o vůli obcí a chce to i šikovné lidi), ale ve výsledku dává větší smysl než nápad plošně zlevnit jízdné na autobusy a vlak.

Máme zajištěnou kvalitní dopravní obslužnost všech obcí? Nemáme. Tak proč najednou ten nápad, že zlevníme vybraným skupinám obyvatel cestování, když do mnoha obcí chybí kvalitní dopravní spojení. To je také diskriminace! Jak prohlásil pan děkan Ševčík, všem se prostě nezavděčíme. Ale ...

Proto se nelze ani moc divit ministru školství Robertu Plagovi, že chce peníze odebrané z rezortu školství zpět. Tento můj článek je snad dobrou sbírkou argumentů, proč nápad poskytnout plošně slevu na jízdné v autobusech a vlacích je jen populismem. Ale co tedy dále?

4. Co dále aneb skromné vize ...

Ve třetím bodu jsem citoval přednášku Ing. Tomáše Tužína na konferenci Česká železnice v epoše 4.0. Vhodnou vizí však může být i názor pana Ing. Jiřího Pohla (senior engineer společnosti Siemens), který taktéž přednášel na konferenci. V diskusi po své přednášce "Moderní technologie k podpoře rozvoje bezemisní elektrické regionální železniční dopravy", která se nesla hodně ve vizionářském duchu, pronesl názor, že je důležité rovnoměrné zapojení celé plochy státu do systému tvorby a spotřeby hodnot. Bohatá nemá být jen Praha a Střední Čechy, ale struktura státu má být polycentrická. Krajská města musí mít možnost se rozvíjet.

Ostatně, pan Ing. Jiří Pohl prohlásil v rozhovoru pro Radiožurnál prohlásil, že takové zapojení by vlastně bylo ochranou proti chudobě, protože lidé musí mít možnost se dostat do práce. Ale pokud máme mnoho vesnic, které nemají víkendové spojení s nejbližším městem, tak tu chudobu asi nevyřešíme. Tu skutečně neodstraníme tím, že rozhodíme peníze na to, aby studenti a důchodci jezdili levněji. Když se mladý člověk nedokáže dostat do Plzně z vesnice, která je vzdálená sotva 10 km od centra, tak nemůže například dojíždět na brigády o víkendu v Plzni. No, může, ale jen pomocí auta. A zase tu máme tu závislost na automobilové dopravě.

V tomtéž rozhovoru pan Ing. Jiří Pohl prohlásil, že je třeba naučit lidi cestovat hromadnou dopravou, což nebude ale na základě jeho rozhovoru (či snad tohoto mého článku), ale bude to proto, že ve vlaku je svíčková, internet, pohodlí, čísto a ženy se nemusí bát jít na záchod. Železnice nyní podle něj vsadila na pozitivní motivaci (například tím, že nabízí příjemný tlakotěsný klimatizovaný "pokojíček" s internetem). A k tomu je třeba nabídnout rychlost a kratší čas než silnice. Cestující potřebuje nějaké informace a péči a nemá být vnímán jako substrát.

Podle Ing. Jiřího Pohla lidé z aut nevystoupí, když místo toho budou nuceni jezdit neklimatizovanou tramvají, kde se zpotí a ještě u toho musejí stát. Opojení individuální automobilovou dopravou již dosáhlo vrcholu i poptávka po jiném druhu dopravy tu je, ale veřejná doprava nesmí být „socka“.

Samozřejmě neočekávám, že ve voze MHD dostanu jídlo. Ale klimatizovaná tramvaj či autobus (i regionální), to už je jiná. USB zásuvky a wi-fi už je další bonus. V Ostravě ostatně pořídili tramvaje s klimatizací a těmito vychytávkami. Ale když třeba v městech Most a Litvínov mají 49 tramvají a z toho jen šest je nízkopodlažních, tak není náhodou něco špatně? Jak může být veřejná doprava atraktivní, když nenabídne v některých městech komfortní nástup pro maminky s kočárky či vozíčkáře? A k těm informacím: při návštěvě Curychu jsem si všiml, že ve vozech MHD jsou panely, které ukazují odjezdy navazujících spojů ze zastávek včetně vlaků z hlavního nádraží. Tohle třeba v Brně není. Ale ruku na srdce, když zatím nejsou v Brně třeba v podchodu panely s časy odjezdů tramvají a navrhuje se to nyní pomocí projektu Dáme na vás (nebo v Praze při vstupu do stanice metra nejsou panely s časy odjezdů, takže člověk neví, kdy třeba jede metro), tak je stále na čem pracovat. Chce to vizi, kam směřujeme. Nápad zlevnit jízdné vizí fakt není.

Integrované dopravní systémy

Správnou cestou je budování integrovaných dopravních systémů. Zlínský kraj na tom nyní pracuje a v plánu je vytvoření integrovaného dopravního systému po celém Zlínském kraji, jak uvedl na konferenci Česká železnice v epoše 4.0 Ing. Pavel Botek, náměstek hejtmana pro dopravu. To je jistě chvályhodné, ostatně v tiskové zprávě s názvem Zásadní obrat v trendu veřejné dopravy – kraj do ní bude masivně investovat se píše:

„Veřejná hromadná doprava tady buď do několika let téměř zanikne, nebo ji posílíme a rozšíříme. Rozhodli jsme se pro druhou možnost," řekl hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek.

To je samozřejmě v pořádku, ale v této tiskové zprávě se rovněž uvádí, že:

chybí pravidelné páteřní rychlé spoje mezi důležitými městy (např. Zlín–Vsetín, Zlín–Brno, Uherské Hradiště–Brno), čímž je veřejná doprava nekonkurenceschopná individuálnímu automobilismu.

Nemám nic proti záměru vytvořit páteřní spoje mezi Zlínem a Vsetínem, ale plán vytvořit páteřní spoje mezi Brnem a Uherským Hradištěm je zvláštní. Takový spoj by se patrně musel objednat, v tuto chvíli na této trase jezdí dopravci spíše na komerční riziko. Navíc by se musela zvládnout domluva mezi kraji.

Ale proč by to a priori nemělo jít? Královehradecký a Pardubický kraj mají společný IDS, v Curychu existuje dopravní svaz ZVV, který nabízí jízdenky pro curyšský kanton, ale současně nabízí ve spolupráci se sousedními kantony i předplatní jízdenky pro dojíždění mezi kantony. A to je cesta, kterou by se měl (mohl) vydat Jihomoravský kraj společně se Zlínským. A nejen tyto kraje.

Navíc cesta mezi Uherským Hradištěm a Brnem není o moc delší jako cesta mezi Brnem a Znojmem. Expresní spoje zvládnou trasu mezi Brnem a Znojmem za cca 50 minut, ostatní spoje (zastávkové) za hodinu a 13 minut. Jde o vzdálenost 67 km. A lidé těmito autobusy dojíždí do Brna kvůli práci i studiu. Některé autobusy jsou navíc nízkopodlažní. To mezi Brnem a Uherským Hradištěm zatím moc není.

Vzdálenost mezi Brnem a Uherským Hradištěm není o moc větší, jen 74 km. Ano, cesta může být zkomplikována nevyzpytatelnými Buchlovskými kopci, ale jinak cesta trvá zhruba 1 hodinu a 15 minut. To není o moc více než to Znojmo. Ale zatímco ze Znojma vám jede poslední autobus do Brna kolem deváté večer, z Uherského Hradiště jede poslední spoj v 18:40. A pak teda ještě vlak, ale ten je courák.

V opačném směru je situace lepší, ale přesto je snad jasné, že je tu určitý potenciál. Mezi Pardubicemi a Prahou dnes jezdí mnoho cestujících, kteří do hlavního města dojíždějí. Jízdní doba je zhruba hodina. A dojížďka, která trvá zhruba 60 minut, je dojížďkou, kterou jsou ochotní lidé akceptovat. Pravda, na trase Uherské Hradiště - Brno už je cestovní čas mírně přes hodinu, přesto může být Brno pro některé cestující zajímavější než Zlín. V Brně je větší koncentrace univerzit, firem než ve Zlíně. Některé autobusy by navíc nemusely jezdit přímo až do centra, ale mohly by zastavit i po cestě v Brně. Autobusy mezi Brnem a Znojmem zastavují na Strážní (tedy poblíž mnoha firem v rámci Spielberk office centra), u Ústředního hřbitova (kde lze přestoupit na tramvaj či autobusy) či v Modřicích (kde je nablízku CTPark). Autobusy z Uherského Hradiště a Brnem by mohly zastavovat poblíž Černovické terasy, čímž by obsloužily lokalitu s mnoha firmami, ale nabídly vlastně i spojení k letišti. A pokud by se obnovila vlaková linka ze Slatiny do Kuřimi, vznikla by tak i návaznost na sever Brna. Pro obyvatele Líšně či Tuřan by taková zastávka po cestě byla také zajímavá. Pro cestu do Uherského Hradiště by nemuseli cestovat do centra.

Další možností pro urychlení cesty by byla varianta, že by se z autobusů přestoupilo do vlaků v Brankovicích. Trať Brno - Kyjov se ostatně má modernizovat a zrychlit, takže by potom vlaky mohly být rychlejší než autobusy.

Komfort i před, během a po jízdě

Ale nejde jen o komfort ve vozidle. Pro cestujícího má význam i komfort během přepravy k vlaku či čekání na vlak. Jeho cesta začíná už vlastně u dveří. Pro cestujícího bude sexy, jak prohlásil na konferenci Martin Kolovratník ve své přednášce "Udržitelná mobilita a česká železnice", pokud pro něho bude proces získání jízdenky jednoduchý a jízdenka bude pokud možno jedna. Už to dnes začíná být problém, protože na Šumavě a také mezi Plzní a Mostem jezdí privátní vlaky (byť na objednávku), ale neplatí v nich tarif Českých drah (a kromě toho GW Train Regio neuznává například Interrail).

A jsme na nádraží. Můžu si u něj nechat bezpečně kolo, zaparkuji své auto? Je nádraží přístupné snadno pro vozíčkáře? Jsou nástupiště krytá tak, aby na cestující nesněžilo či nepršelo? V zahraničí je mnoho nádraží, které mají kompletní zastřešení nástupišť (či většiny). Jde například o nádraží vídeňské, curyšské, frankfurtské, berlínské, drážďanské, madridské, lodžské či londýnský St Pancras. V České republice jsou zatím jen dvě taková nádraží. Je to pražské hlavní nádraží a pak Mošnov.

Příjemné prostředí pro cestujícího dále zvyšuje například obchod, ve kterém si může cestující něco koupit, což se může hodit hlavně ve chvíli, kdy musí déle čekat na další vlak.

A jsme na konci cesty. Dostanu se snadno z vlaku například k navazující tramvaji? Takových otázek je samozřejmě více, ale jak správně upozornil Miroslav Vyka ze Svazu cestujících ve veřejné dopravě ve své minipřednášce během konference, i to jsou další faktory pro zvyšování atraktivity železnice.

Proč mluvím nyní o cestě vlakem? Když to převedeme do prostředí regionálních autobusů či MHD, jde vlastně o podobné problémy. Přestupy mezi jednotlivými módy přepravy v rámci města či regionu musí být co nejpohodlnější. Ne, nechtějme nutně na každé zastávce wi-fi, ale informace pro cestujícího jsou důležité, tj. jízdní řád. Když jsem vystupoval letos v březnu na zastávce uprostřed pole nedaleko už zmíněných Zaříčan (u Čáslavi), nějaký zastávkový označník společně s jízdním řádem ve směru Bílé Podolí jsem hledal marně. V opačném směru zastávka naštěstí ještě označena byla. Čeká nás ještě dost práce. Zlevnění jízdného jako mávnutím kouzelného proutku ale tou správnou prací není. -mir-

Autor: Miroslav Hruška | čtvrtek 28.6.2018 9:41 | karma článku: 20.61 | přečteno: 3161x

Další články blogera

Miroslav Hruška

Jedna jízdenka vládne všem

Jedna jízdenka vládne všem, jedna jim všem káže, jedna všechny přiveze, dopravce prováže. Ale jak ji získat?

10.3.2023 v 14:56 | Karma článku: 8.06 | Přečteno: 421 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Karel Trčálek

Čelíme statistickému zkreslení paní Šichtařové!!!

Počet lidí, kteří jsou přesvědčení, že je paní Šichtařová ekonomka, v roce 2023 stoupl o 173 000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik paní Šichtařové...

18.3.2024 v 8:43 | Karma článku: 17.82 | Přečteno: 336 | Diskuse

David Kunc

Ekonomické události 11. týdne

Americká inflace se delší dobu pohybuje nad 3 %. Aby inflace zpomalila, bude muset zpomalit i americká ekonomika - což, se možná již pomalu začíná dít. Dokud v USA nenastanou podobné symptomy jako v EU, bude inflace patrně vyšší

18.3.2024 v 6:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 55 | Diskuse

Milan Smutný

Za e-autem v Německu zůstávají emise CO2 emise dvakrát vyšší než ze spalovacích motorů

Klíčovým prvkem dekarbonizační ideologie EU je nadirigovaný přechod na povinnou elektromobilitu od roku 2035. Ovšem emise CO₂ z čistě elektrických vozů jsou však podle německé analýzy dvakrát vyšší než u spalovacích aut.

18.3.2024 v 1:46 | Karma článku: 39.34 | Přečteno: 3382 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Čelíme statistickému zkreslení

Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.

16.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 45.71 | Přečteno: 10131 | Diskuse

Hugo Körbl

Páka na zlepšení platební morálky v obchodních vztazích: 1200 Kč za každou pozdní platbu

Je zajímavé, že se ve své advokátní praxi často setkávám s tím, že se zapomíná na to, že podnikatel má při pozdě zaplacené faktuře nárok vůči jinému podnikateli rovněž na částku 1.200,- Kč jako paušální náhradu nákladů.

12.3.2024 v 13:17 | Karma článku: 11.64 | Přečteno: 326 | Diskuse
Počet článků 326 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1966

Věnuji se esperantu, železnici a veřejné dopravě. V lednu 2016 jsem úspěšně ukončil magisterský obor na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity. Rád cestuji, zejména do Polska, kde jsem navštívil např. Varšavu, Malbork a Osvětim. Můžete také navštívit můj miniblog na Twitteru Příležitostně píšu články na server ŽelPage, přehled článků zde. Aktuálně pracuji pro České dráhy. Pravidelně taktéž přispívám na esperantskou Wikipedii. Od září 2014 jsem členem základního článku Hnutí Brontosaurus Zeměchvály, od ledna 2016 pak radním tohoto článku. Od července 2017 do října 2018 jsem spravoval stránku Esperanto.cz na Facebooku. V květnu 2020 jsem spustil novou stránku o Lesnickém Slavínu, oblasti nedaleko Brna. Tento web dnes nabízí tipy na výlety, fotografie a cesty pro každého. Přeložen je i do esperanta. Moje vizitka: http://about.me/miroslavhruska.

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Konec nadvlády programátorů. Pozic ubývá, na jednu se hlásí stále víc lidí

Premium Ochota firem splnit uchazečům skoro jakýkoli požadavek a velmi nízká konkurence. Tak by se ještě nedávno dala definovat...