Během prosince 2015 jsem v Ústřední knihovně Jiřího Mahena objevil publikaci Oko NOKu, podzim 2015. Hned na obálce mne zaujalo, že v tomto vydání je i článek o předsednictví ČR ve skupině V4.
Pochopitelně, tento článek nebyl jediný, který mne zaujal, zajímavý byl rovněž rozhovor s Davidem Koppitzem o integrovaných nástrojích v programovém období 2014 - 2020. Ale nakonec má pozornost skončila především u článku s názvem "Česká republika předsedá zemím Visegrádské skupiny 2015/2016".
V něm jsem se dočetl, že jednou z priorit pro naše roční předsednictví (od 1. července 2015) patří i podpora svobodných médií.
To mi přišlo docela zajímavé, tak jsem se snažil najít podrobnosti. Nakonec se mi podařilo najít dokument s programem českého předsednictví ve Visegrádské skupině.
Tento program předsednictví (jehož mottem je V 4 Trust – Společná důvěra a je dostupný i ve formě klasické internetové stránky) má celkem sedm priorit, mezi něž patří i třetí priorita "Evropská politika sousedství, politika rozšíření, podpora transformace a rozvojová pomoc".
V rámci této priority lze najít velmi zajímavý a ambiciózní plán:
Vůči zemím jihovýchodní Evropy bude v centru pozornosti podpora jejich úsilí v rámci přístupového procesu. V zemích Východního partnerství i západního Balkánu je nezbytné pokračovat v procesu reforem, a to jak v oblasti ekonomické, tak i v oblasti dobrého vládnutí včetně podpory občanské společnosti a dodržování lidských práv. Dále je třeba pokračovat ve spolupráci v oblasti vzdělávání, posilování povědomí o EU mezi širokými vrstvami obyvatel, podpoře svobodných médií. Země V4 jsou připraveny na těchto reformách spolupracovat, předávat pomoc i zkušenosti a spojovat za tímto účelem své úsilí i s podobně smýšlejícími zeměmi (např. Německo, Švédsko, Švýcarsko, baltské státy atd.).
Jinými slovy, Česká republika prohlašuje, že Visegrádská skupina má pomáhat jihovýchodní Evropě v rámci přistupového procesu. A přitom je třeba podporovat svobodná média.
Tak svobodná média? Že zrovna tohle deklaruje země, kde největší česká mediální společnost, tedy MAFRA, a.s. je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem, tedy ministrem financí a z mého pohledu někdy i faktickým předsedou vlády (tuhletu větičku o tom, že MAFRA, a.s. je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem, lze vidět i v patičce tohoto článku, vlastně na každé stránce iDNES.cz)?
A Česká televize? Ta těžko může být objektivní a svobodná. Jeden trochu neobvyklý příklad za všechny. Česká televize se jednoho dne rozhodla porovnat finanční a časové náklady pro cestu mezi dvěma místy v Praze. Výsledek? Vyšlo z toho lépe auto, ovšem novinářka zapomněla, že kromě ceny benzínu je třeba započítat i amortizaci, pojištění, náklady na opravu auta. A že kdo jezdí pravidelně městskou hromadnou dopravou, tak pravděpodobně ušetří oproti autu tím, že používá předplatní jízdenky. A navíc zvolená trase mezi sídlem České televize a zastávkou Želivského je dosti zvláštní. Je to snad typická trase mnoha lidí v Praze? Nebo snad někoho z České televize, kdo potřeboval dokázat výhodnost auta? A co kdyby se porovnávala trasa, při které by bylo možné použít metro? Takže i Česká televize by potřebovala nějakou změnu, aby byla objektivní. Ale otázkou je, jak k tomu pomůže deklarace České republiky k předsednictví. Spíš moc ne.
Ani Slovensko na tom není o moc lépe. Deník SME, který vlastní vydavatelství Petit Press, které je v částečném vlastnictví společnosti Penta (známá kauzou Gorilla), ze kterého někteří redaktoři po této akvizici odešli, také není důkazem toho, že na Slovensku je svobodným médiím lépe.
Polsko v současnosti také zažívá zajímavé změny, ale pro změnu ve světě televizního zpravodajství. Polský Sejm schválil novelu zákona o veřejnoprávních médiích, díky které bude mít vláda pravomoc dosadit do televize a rozhlasu své lidi.
Ponechme teď diskusi stranou, jestli před schválením této novely byly vybíráni lidé na základě regulérních veřejných konkurzů. Ale každopádně lze tento krok vnímat jako snahu vlády si určovat, co se z televize a rozhlasu člověk dozví. Aneb kde máme tu podporu svobodných médií, kterou deklaruje Česká republika?
Také Maďarsko a jeho mediální zákony mají k podpoře svobodných médií daleko.
Shrnuto, Česká republika se rozhodla jako jednu z priorit svého předsednictví Visegrádské čtyřce zvolit velmi neobvyklý cíl. Ani v jednom ze členů Visegrádské čtyřky není situace zcela ideální, jak tedy může být toto uskupení partnerem zemí Východního partnerství a západního Balkánu a proklamovat potřebu podporovat svobodná média, když nemají zameteno před vlastním prahem? No, možná proto se o této prioritě nikde jinde raději nepíše v článcích na internetu o převzetí předsednictvím. -mir-
Dodatek
Ale abych byl spravedlivý. Všechno není ideální ani v případě Národního orgánu pro koordinaci, který vydává bulletin Oko NOKu. Ptáte se proč?
Podzimní číslo bulletinu Oko NOKu jsem v knihovně objevil někdy během jedné z prosincových návštěv, aspoň co si tak pamatuji. A je to klidně možné, protože jednotlivé články z tohoto čísla jsou na webu o ESI fondech datované k 22. prosinci. Hned úvodní rozhovor s Davidem Koppitzem nebo upoutávka na článek o českém předsednictví V4 je také datovaný k 22. prosince 2015.
Přitom, pokud se podíváme pozorně na hlavní stránku věnované tomuto bulletinu, zjistíme, že dole je již ke stažení číslo zima 2015. V něm hned v úvodu je přání pěkných vánočních svátků, tak se zdá, že zveřejnění tohoto čísla je nějaké opožděné.
A aby toho nebylo málo, v nejnovějším čísle (jehož články by tedy již měly být více vidět na hlavní stránce, ale prostě nejsou) je na straně 19 zmínka o nové publikaci "Řízení orientované na výsledky: Zdroje a nástroje pro využití v evropských strukturálních a investičních fondech".
Můžeme se o ní dočíst následující:
Publikace je výsledkem spolupráce mezi zástupci partnerů mezinárodní sítě Community of Practice on Results Based Management, předními mezinárodními odborníky na toto téma a dalšími kolegy aktivními v evropských fondech, státních institucích a mezinárodních organizacích. Evaluační jednotka NOK ve spolupráci s Oddělením publicity EU na Ministerstvu pro místní rozvoj pro vás zajistila překlad této publikace do češtiny a v elektronické podobě je zdarma ke stažení na níže uvedené webové stránce.
Ona stránka s publikací ke stažení je následující: www.dotaceEU.cz/publikace
Ovšem na této stránce zatím tuto publikaci nehledejte. Proč, to těžko říct, proto jsem již napsal do chatového formuláře dotaz, tak jsem zvědav, co se dozvím.
Vážení čtenáři, tímto článkem vám přeji vše dobré v roce 2016. Pro tento rok mám v plánu sepsání minimálně dvou sérií reportáží tzv. ze šuplíku (a to o již druhé návštěvě Českosaského Švýcarska v létě 2014 a také o velké cestě až na sever Polska v září 2014), tak věřím, že se vám mé články budou líbit i nadále!
